Självporträtt neboli když se fotí nebožky

16. listopadu 2015 v 23:36 | Nebohá |  Ze života, hlavy i srdce Nebožky
Nedávno jsme dostali za úkol v rámci cyklu o fotografickém umění pořídit svůj vlastní autoportrét. Mluvilo se o všem možném a když přišla řeč na fotografie 19. století a strnulý výzor fotografovaných subjektů, tak jsem se neudržela a udělala svým spolužákům krátkou nevyžádanou přednášku o fenoménu post-mortem obrázků. V případě chudších rodin totiž takový post-mortem obrázek byl často jedinou fotopamátkou na drahého zesnulého. Fotografie byly drahé. Proto si také většinou lidé, pokud to ještě měli ve své živé moci, dávali záležet na tom, aby se nechali zvěčnit nějak důstojně.
A takový byl de facto taky náš úkol - vyfotografovat se tak, jak bychom chtěli, aby si nás svět pamatoval, jako kdybychom si mohli dovolit jenom jednu fotku, vytvořit nějaký obrázek s příběhem. Bez úprav, bez nějakých zkrášlovadel, vymyslet příběh a cvaknout. Ten příběh ovšem ostatní spolumělci zatím nesmí znát, zkazilo by to následný bildvisning.
Jsem žena, takže to nemůžu vydržet a cítím potřebu se sdílet. Nepředpokládám totiž, že by můj český blog četli mí švédští spolužáci.

Když už jsem měla v ruce nějaký pořádný fotografický přístroj, připadlo mi jako úžasný nápad se s ním zvěčnit. Tak na rozehřátí.


Mám dva obrázky a ještě jsem se nerozhodla, který bude ten výsledný.

Využila jsem ubohé kostry, kterou tu máme, protože jinak by můj autoportrét dostatečně nevystihoval mou morbidní osobnost. U nohou se mi válí moje výkresy a knihy. Víc prozrazovat nebudu, nechám na vaší fantazii, co všechno o mně z autoportrétu vyčtete.



Pak jsem dostala hlad a když jsem se zakousla do jablka, vzpomněla jsem si na obraz Syn člověka, kde zelený jablko hraje docela důležitou roli. Tak proč si z toho trochu nevystřelit, že. Mrzí mě ale, že jsem si usekla kousek nohy. To jsou ty samospouště.



Docela by mě zajímalo, co by si o mě asi tak svět na základě mého sebezvěčnění řekl, kdyby mě neznal.
 


Komentáře

1 Lila | Web | 17. listopadu 2015 v 14:45 | Reagovat

Sluší ti to a ta košile je boží!

2 Elen | 17. listopadu 2015 v 15:05 | Reagovat

Půvabně morbidní a vznešené. Vzdělaná a vznešená dáma. :)
A čistě ženský dotaz na závěr- odkud máš ty boty? Jsou opravdu hezké.

3 Nebohá | Web | 18. listopadu 2015 v 19:44 | Reagovat

Děkuju!
Boty jsou kožený nízký těžký botky, značka D.D.T., dá se to koupit ledaskde v dobrým obuvnictví.

4 Charlie | E-mail | Web | 20. listopadu 2015 v 18:23 | Reagovat

Hm, keby ťa nepoznám a vidím jednu z týchto fotiek (teda, nie že sa nejak poznáme, ale aspoň virtuálne), tak by som si povedal, že teba chcem určite raz spoznať. A že musíš byť určite trošku temná, nemyslím teraz rituály a pijatika krvi alebo také kraviny, ale temná tak správne, kostra a čierna farba, a určite trošku výstredná (ha-ha) to zas vlasy a umelecky nadaná, skrz tie výkresy a intelektuálna skrz tie knihy.
Trafil som? =D

5 Nebohá | 21. listopadu 2015 v 12:17 | Reagovat

[4]: Temná tak správně - to jsem chtěla! Myslím, že jsi dobrý čtenář fotek, i ten zbytek jsem myslela přibližně tak, jak jsi to popsal. Mám radost, že se to povedlo.

6 Čartkovova | Web | 22. listopadu 2015 v 13:00 | Reagovat

To se mi líbí! Přiznávám, že při pohledu na tyto fotky mi dochází slova. Prostě a jednoduše paráda. Ta neúplná kostra má něco do sebe. A tak kniha Bauhaus (není Bauhaus jako Bauhaus, ale...)!

7 Čerf | E-mail | Web | 22. listopadu 2015 v 14:14 | Reagovat

Taková fotka dává dobrý obrázek o tom, co o sobě fotografovaný chce říct. Jen by to chtělo ještě detail obličeje, aby bylo vidět i to, co chce utajit :-). Ale ne, samozřejmě, fotky jsou nápadité a dávají fantazii dobrou inspiraci a příběhy v hlavách návštěvníků jistě jenom frčí :-).

8 Vlasta Řenčová | E-mail | Web | 22. listopadu 2015 v 17:04 | Reagovat

Seš boží Nebožka. :D

9 Cukrkandl | 25. listopadu 2015 v 22:46 | Reagovat

Já bych se do Tebe úplně nejdřív asi zamilovala!:D http://media.tumblr.com/tumblr_m99drk6T7l1rv65m9.gif

..no a pak bych si pomyslela, že seš krásná goth kóča se smyslem pro styl a černočerný humor (Kde má, chudák, hlavu?:-D). A taky, že pravděpodobně ráda kreslíš a máš ráda knížky. A jablka:P

10 Nebohá | 27. listopadu 2015 v 15:43 | Reagovat

[9]: Ach, Cukříku!

11 Executor | E-mail | Web | 2. prosince 2015 v 18:59 | Reagovat

Že máš rada morbídne veci by som vyčítal, ale iné asi nič. To jablko som odhadoval na nejakú súvislosť s prvotným hriechom. :D

12 Nebožka | 4. prosince 2015 v 15:39 | Reagovat

[11]: Částečně. Ono je taky symbolem smrtelnosti a poznání, aspoň teda pro mě. Je v něm všechno, co Bůh za trest uvalil na Adamu, Evu a všechny, co přišli po nich.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.