Červen 2015

Těšení

28. června 2015 v 20:29 | Nebohá |  Ze života, hlavy i srdce Nebožky
Čím dál častěji zjišťuju, že v mým vesmíru plyne čas poněkud jinak. Rychleji. Co je ve skutečnosti měsíc nebo dva, je pro mě mrknutí oka. Jeden a půlkrát mrknu a budu už někde mezi Kodaní a Malmö. Původně jsem měla odvážný plán zůstat jeden až dva dny sama v Dánsku, podívat se do obrovskýho akvária (sen!), vydat se po stopách Hanse Christiana Andersena a pak nasednout na vlak a přejet Öresund a nakonec se uhnízdit v Önnestadu. Nakonec jedu poněkud zbaběle rovnou do Švédska. Těším se, těším se! A bojím se, že mi to tam zase moc rychle uteče.

Mohla jsem si vybrat, čím se budu chtít zabývat. Místo přípravy na studium na vysoké školy (přiznejme si, že by to bylo lehce před funusem) jsem se rozhodla pro konstskolan. Což znamená, že se budu věnovat malbě a kresbě a dalším takovým ušlechtilý zábavám. Rozhodně to bude přínosnější než sepisovat další a další eseje a rozvahy a úvahy. Doufám, že mě to někam posune.

Ještě půjdu dvakrát do práce a pak zase jedna moje životní etapa skončí. Docela se těším, až v úterý o půl třetí sundám zástěru a oranžový tričko (věřili byste, že jsem byla svolná nosit nějakou barvu?!) a budu zase volný pseudoumělec života a budu si číst, psát, kreslit, studovat si, co mě zajímá, houpat se v síti, běhat po lese a po polňačkách...! Zároveň s touto pracovní etapou jsem se rozhodla ukončit svůj poněkud dekadentně punkový půlrok. Za ty morální kocoviny mi to nestojí. Vzhledem k tomu, že jsem se v letech, kdy se obyčejně mládež bouří, nevybouřila, nastalo to asi až v mých třiadvaceti letech a bylo to nejspíš nevyhnutelný. Dospěla jsem ovšem k názoru, že už mi to asi stačilo. Definitivně pohřbívám svýho Hydea.

Kromě toho jsem na základě systematickýho pozorování své vlastní osoby učinila objev, že spirulina je mnohem lepší životabudičem než káva, jakkoliv dobře připravená. A vůbec, víte na co ještě se těším? Až budu svým prarodičům vařením na chalupě dokazovat, že tofu není biologická zbraň a řepa s pohankou jsou královny jídla.
(Myslím, že už jsem se zmiňovala o tom, že jsem hrozný primitv, že?)