Novoroční

1. ledna 2015 v 21:10 | N. |  Ze života, hlavy i srdce Nebožky
Proběhl kolem rok 2014. Zažila jsem toho vlastně docela hodně. Odjela jsem na půlroku do Švédska - loni touhle dobou jsem se už nutila k tomu, abych si začala aspoň sepisovat seznam potřebností. Pořád si pamatuju, jak jsem se cítila, z čeho jsem měla strach a na co jsem se těšila. Někdy mám pocit, jako bych se dokázala vtisknout do minulosti a p(r)ocítit to znovu. Celý rok vlastně považuju za emočně nabitý. Nějaká pouta skončila nebo se bezděky rozpadla. Toho posledního je mi ještě pořád líto a pořád na to myslím. Ale v momentě, když mám ten známý hlodavý pocit, že jsem překročila některou ze svých hranic, už se prostě nemůžu vrátit. A to byl přesně ten případ. Jako předsevzetí si dávám zbavit se celkem zbytečných pocitů viny a výčitek. Tak to prostě v životě občas chodí, že člověk musí něco nechat rozpadnout nebo pustit. Možná se částečně vrací ta životní skepse, která se mi občas zahryzne do noh a brání mi v rozletu. Možná jsem jenom dospěla do takzvaně dospělé životní fáze, kdy si uvědomuju, že něčemu se nedá uniknout. Pomalu si asi začínám uvědomovat, že celá ta moje posedlost morbiditou je jenom nekonečná hrůza z toho, že o všechny nakonec přijdu a zůstanu sama. Zrovna teď mi ten strach trochu krade ze síly. Jenom jsem to nikomu neřekla. Nejdůležitější je zatnout zuby a strach shodit.

Ale pořád mám ještě z čeho se těšit. Mám práci, kterou mám upřímně ráda a těším se do ní, studium mě taky baví, nedávno jsem po letech snažení konečně našla v antikvariátě Baudelairovy dopisy.

Vám i sobě přeju do nového roku hodně sil a odvahu a přikládám kaloně pro štěstí!
 


Komentáře

1 Lila | Web | 2. ledna 2015 v 15:13 | Reagovat

Doufám že ti letos všechno vyjde a krásný celý rok.

2 Semirath | E-mail | 2. ledna 2015 v 16:27 | Reagovat

Baudelairovy dopisy? Děláš si srandu? Nene :D Tvl...:OO

3 Lukáš | Web | 2. ledna 2015 v 18:30 | Reagovat

Máš práci, která tě upřímně baví ? Já se musím přiznat, že taková práce (v mém případě) vlastně neexistuje. Taková práce, která by mě bavila, není v oficiálním žebříčku možných zaměstnání :) :)

4 Nebožka | 3. ledna 2015 v 18:44 | Reagovat

[2]: V knižní podobě samozřejmě. Vyšlo to pod názvem Mé srdce, tak jak je?

5 Cukr | 4. ledna 2015 v 1:08 | Reagovat

Šťastný nový rok Nebožko naše nejmilejší. Nedávno jsem zas viděla nějaký film s Emmou Watson a v té chvíli jsem si uvědomila, že mi ji něčím připomínáš, alespoň z fotek cos tu měla. Už Ti to někdo řekl?:-D

6 Charlie | E-mail | Web | 15. ledna 2015 v 16:27 | Reagovat

Ja ťa musím v prvom rade sprdnúť a požiadať o výmenu pozadia, pretože na širokouhlých (či aké to sú) monitoroch, kde trčí z pozadia ozaj veľký kus, to strašne ťahá oči a bliká to, vyzerá to asi takto:

http://i.imgur.com/3nYHX0e.jpg

Tak či by si neurobila trošku jemnejšie... pozadie O:)

Práca, ktorá človeka baví, je to najdôležitejšie. Na mojej práci ma baví asi iba výplatná páska a pocit, že z brigošov mám asi najlepšie platenú prácu (dokonca ani štedré Tesco s 2.65 na hodinu - síce to už možno zdvihli - na mňa nemá). V podstate zarábam viac ako ženy za pásom na hodinu. Ale nemôžem povedať, že ma práca baví, som toho názoru, že radšej budem robiť za menej peňazí, ale niečo, kam pôjdem s chuťou.
Tak ti prajem ešte veľa dobrých kníh, veľa dobrých hodín štúdia a veľa ocenení v  dobrej práci.

7 Nebozka | 16. ledna 2015 v 21:37 | Reagovat

Aha. Dekuju za upozorneni! Mam maly pocitac, takze to u sebe vidim dobre a nic me nikde nerusi a hezky to ladi. Neco s tim provedu :)
A dekuju za prani! At se dari dobre i tobe!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.