Hälsningar från Falun!

1. února 2014 v 2:42 | Ubožák |  Ze života, hlavy i srdce Nebožky
Hurra, hurra, hurra! Dokud se píše, ještě se nezmrzlo. Zrovna jsem dopsala první dvě stránky své budoucí přeúžasné diplomové práce, tak si teď připadám důležitě, a taky se mi ještě nechce spát, tak jsem si říkala, že vám dám na vědomí, že letadlo se se mnou nezřítilo, vlak nehavaroval, ani mě nezavalila lavina...

Nejčastěji pokládaným dotazem z České republiky je "Není ti tam zima?". Není! V den, kdy jsem přijela, bylo sice dvanáct pod nulou, ale teď už máme příjemných pět pod nulou. I tak se ale mezi falunskými obyvateli najde jisté procento otužilců odmítajících kalhoty nebo jakýkoliv jiný kus oblečení zakrývající nohy až pod kotníky a sveřepě vyráží na nákupy v teniskách a s bosýma nohama. Cestující vracející se z dovolené z exotických krajin se rozhodli pro postupnou aklimatizaci, a tak k zimním kabátům volí pohodlné, dobře odvětrávající a bytelné žabky. Na to si ale ještě pořád netroufám.

Holopokoj už je plnopapíroodloženosvrškopokoj s netopýry na stěně, Blitzkid nad postelí a dokonce i záclonou z IKEA za v přepočtu šedesát korun. Ukázalo se totiž, že zkazky o tom, že ve Falunu není IKEA, které vyvolaly u některých přistěhovalců úzkostné stavy a pocit zmaru, nejsou pravdivými, jelikož IKEA byla v listopadu otevřena v nedalekém Borlänge. Přistěhovalci zajásali, koupili si jízdenky a jeli dělat Čechy do IKEA a fotit se tam s plyšovými losy.

Moje spolubydlící je Švédka, jmenuje se Lisen a téměř tu není. Na jednu stranu je to škoda, protože když už jsem jela za Švédy do Švédska, ráda bych s nimi komunikovala, na druhou stranu si aspoň připadám skutečně osamostatněně a že mám úplně vlastní byt a žiju na vlastní pěst jako student ztrhaný prokrastinací a útrapami při cestě sněhem a mrazem na nákup do kilometr vzdáleného obchodu.

Konec šaškáren, teď zase trochu serijosnje.

Přednášku jsem zatím měla jednom jednou, čímžto pádem si připadám spíš jako na prázdninách. Co je ale naprosto božský, je to, že mám školu dvakrát týdně, tuhle část semestru jenom dva předměty, dohromady na čtyři hodiny. Takže můžu vstávat klidně ve dvanáct a nikdo mi za to neutrhne uši! Jenom mě mrzí, že předměty ve švédštině jsou jenom pro švédské studenty, takže se musím spokojit se švédštinou pro začátečníky, ehm. Naštěstí tu pořádají Språkcafé, kávové sedánky, kde se mluví všema možnýma jazykama včetně švédštiny.

K bakalářce se teď prohrabuju švédskýma analýzama a rozborama a půjčila jsem si už dvě knížky v knihovně a jednu koupila v Myrorna, což je takový řetězec bleších trhů po celém Švédsku. V kontaktu s jazykem tím pádem jsem dostatečně aspoň pasivně, men jag vill prata, prata mer på svenska istället för engelska och tjeckiska!

Mluvila jsem totiž pořádně zatím jenom s jedním Švédem (asi tak dvouvětné komunikace v obchodech nepočítám). Prý mám švédskofinský přízvuk, což mě blaží, protože tenhle akcent mám ráda. Tak jsme si povídali o filmech, o Sámech a švédské a české politice a nejdelších slovech. Tentýž Švéd mi taky nabídnul snus, tak jsem si poprvé v životě zasnusala jako Snusmumriken (Šňupálek) z Muminků. Snus je žvýkací tabák, takový malý polštářek, který si strčíte na asi třicet minut pod horní ret. Byla to taková zvláštní... Extází bych to asi nenazvala, spíš pocit příjemný opilosti, který ale zmizí, když se dosnusá. Pravidelný snusálek ze mě ale určitě nebude.

Pobyt ve Švédsku bude v mým případě asi taky trochu výchovný, protože se budu muset naučit vařit jako člověk, a ne jako neandrtálec. Ale už jsem pekla a dneska jsem dělala šoulet (košer!) a S. a J. si to chválily. Takže to se mnou nakonec asi tak bědný nebude. Ale když jsem byla malá., tak jsem měla utkvělou představu, že až budu velká, budu každou neděli péct bábovku a budu taková hospodyňka. Už jsem poněkud vystřízlivěla.

Teprve včera jsem si koupila SD kartu do foťáku, protože jsem až včera zjistila, že já chytrák si ji nevzala, že. Takže moc vizuálních doprovodů ještě nemám, ale věřím, že se jednou přinutím nezapomenout zas foťák doma a zvěčnit všechny ty krásný domky, co tady jsou. Ten můj je pískový, takový dobéžova, ale je to na první pohled typická švédská konstrukce. Pár set metrů odsud je les, kde se údajně můžete srazit s losem, medvědem nebo vlkem.
Do školy chodím pěšky, je to asi tři kilometry přes takový decentní lesík a golfový hřiště, všechno to teď ale leží pod sněhem. Hromadná doprava je tu drahá, dát stovku za jednu, ještě ani ne zpáteční, cestu do školy se mi nechce. A kromě toho mi trochu pohybu víc než prospěje.

Nakonec kulturně-lingvistická zajímavost:
To, čemu my Češi plebejsky říkáme houbička nebo hubka, se tu jmenuje "allrengöringssvamp" neboli "všedělajícíčistéhouba". Čte se to "alrijenjörinssvamp".
 


Komentáře

1 elysia | 1. února 2014 v 9:59 | Reagovat

ten čas tak strašně letí, pamatuju si, jak jsi tu o studiu švédštiny teprve snila a teď už najednou píšeš diplomku! je hezké vidět, jak se někomu plní sny:) budu se snažit sem zas vracet trochu pravidelněji, už jen proto, že tohle švédské dobrodružství se čte strašně příjemně:)

2 lila | Web | 1. února 2014 v 13:01 | Reagovat

Ta otázka na tu zima mě taky napadla jako první jaj. Řetězec bleších trhů ti závidím!

3 Čartkovova | Web | 2. února 2014 v 14:47 | Reagovat

Teploty pod nulou Ti upřímně závidím. Tady je příšerná, vlezlá a nepříjemná zima, rozuměj jeden stupeň nad nulou. A místo sněhu břečka.
Cesta do školy přes lesík a golfové hřiště zní hrozně hezky. Také bych se raději prošla, než utrácet za přeplněný autobus (hromadná doprava je, koukám, drahá opravdu všude) :D

Jsem moc ráda, že jsi spokojená a těší mě Tvé nadšení. Doufám, že to tak vydrží!

4 Cukřík | 3. února 2014 v 5:34 | Reagovat

Nebožšňupálku:P, mám z Tebe radost, protože to nadšení z Tvého článku prýští a přenáší se i na čtenáře.:) Ten pobyt tam zní pohádkově (Včetně čtyř hodin týdně ve škole.:D). Až budeš moct, foť o sto šest a samozřejmě piš!

(všedělajícíčistéhouba :-D)

5 Nebožka | 3. února 2014 v 12:23 | Reagovat

[1]: Přesně tak. A to jsem se pro tenhle obor rozhodla tak více méně jen tak, bylo to jedno z mála těch spontánnějších rozhodnutí v životě. A nikdy jsem toho ještě nelitovala, i když to samozřejmě má i svoje stinné stránky.

[2]: Myrorna je skvělá! Ještě by tu měl být Röda kurset (Červený kříž), ale ten jsem ještě neobjevila.

[3]: Pozor, dnes je nad nulou a taje sníh na střechách a na některých místech je už dokonce vidět na chodník!

[4]: Je to pohádkový, i když by pár věcí mohlo být jinak. Například se mi opravdu nechce družit výhradně na klasických studenstkých party. Baví mě to obvykle tak dvě hodiny, pak mám hroznou chuť jít a zvednout se. Nicméně, ve škole se pohybuje nějaký Švéd s čírem v doprovodu nějaké alternativní vyhlížející slečny, tak mám v plánu si je ulapnout a zjistit, jestli se tady hraje i nějaká alternativa. Protože víc diskotékových hitů už asi nezvládnu :D

6 Nebož | 3. února 2014 v 13:05 | Reagovat

[2]: (překlep, "korset" místo "kurset")

7 feťák | 6. února 2014 v 21:19 | Reagovat

Nebožka a snus! Svět se zbláznil. Respekt, že jsi to požila. Já bych to nedal :)

8 Sybrakos | E-mail | 7. února 2014 v 16:35 | Reagovat

Gratulace a pěkně si to tam užij, zasloužíš si to;)

9 Hana H. | Web | 8. února 2014 v 19:58 | Reagovat

Kamarádka, která byla před pár lety ve Finsku byla dokonce z tamní zimy zklamána :D, vychytala zrovna nejteplejší zimu po padesáti nebo kolika letech :D.
A představa Švédů v žabkách, aa asi se tam stěhuju :D, potřebuju své otužovací plány někam posunout :D.

10 Šukatérka | Web | 12. února 2014 v 15:47 | Reagovat

Snad si to ve Švédsku užiješ stejně jako předtím =)

11 Nebožka | 13. února 2014 v 0:43 | Reagovat

[7]: Nedal? Proč myslíš? Ono to opravdu tak děsivý není - "jenom" je to dost slaný a připadlo mi, že cítím, jak se mi to rozlívá po celým těle.

[9]: Jeden kamarád Němec tady odsud byl před pár dny v Kiruně, což je nejsevernější město ve Švédsku, a prý tam bylo jenom deset pod nulou. Což je pro Kiruňany skoro totéž co léto, s trochou nadsázky. Asi se otepluje tak nějak všeobecně.

12 feťák | 13. února 2014 v 20:44 | Reagovat

[11]: Protože to v rodině několik jedinců požívalo, když jsem byl ještě malej zombík. Je to stejný jako mít třeba rodiče kuřáky. Buď kouříš taky jak fabrika, anebo se ti příčí si jenom šluknout.

13 Nebožka | 14. února 2014 v 14:34 | Reagovat

[12]: Aj tak, tak v tom případě pro ten odstup mám plné pochopení.

14 Lúmenn | Web | 19. února 2014 v 21:50 | Reagovat

Teeda, dlouho jsem u tebe nebyla a vidím, že se ti daří dobře:) Teeda, cesta do Švédska, no, v té zimě by se mi asi nechtělo, ale věřím, že je to úžasná země:) Těším se na další zážitky:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.