Nic.

23. března 2013 v 21:26 | Dyť víte, kdo |  Ze života, hlavy i srdce Nebožky
Je mi zle ze všech těch lidí, co si nevidí ani na špičku nosu, co vůbec nepřemýšlí nad tím, co vypouští z úst, je mi zle ze všech těch omezenců, co všude byli, všechno znají a na základě toho soudí celý svět, je mi zle z toho všeho bezpráví a násilí, o kterým musím(e) každý den někde číst.
Já vím, že život není sluníčkovej, ale odmítám se s tím jenom tak smířit, protože v mým vesmíru tohle neexistuje.

Nepište mi, že s tím nic nenadělám. Tuším to. Ale kdyby si to řekl každý, bude svět pořád větším a větším hnojníkem.

A jak se máte vy?
 


Komentáře

1 Eling | 24. března 2013 v 3:29 | Reagovat

Je svým způsobem příjemný přijít domů, zapnout počítač a zjistit, že někdo přemýšlí nad podobnýma záležitostma jako vaše veličkost.."Cha chá", říkám si za sebe, vždyť já do tý zdi přece jenom budu bušit dál, protože smířit se s tím taky nehodlám.

2 Nebož | 24. března 2013 v 19:08 | Reagovat

Vědomí, že s tím nejsem sama, je rozhodně potěšující. Třeba budeme na konci života hrdí budžesové.

3 Sybrakos | Web | 25. března 2013 v 2:20 | Reagovat

Mě je teď hlavně nejvíc zle sám ze sebe. Neviním z toho nikoho, ani svět, ani druhé, jen sám sebe.

4 spatnej | Web | 25. března 2013 v 18:41 | Reagovat

Nebož, tak tohle úplně spadá do mé dnešní nálady. Tak pro pobavení a zlepšení náhledu na svět koukni na tohle. Mně to vždycky zahřeje. :)

http://www.ted.com/talks/lang/cs/shawn_achor_the_happy_secret_to_better_work.html?source=facebook#.UVBnl3ZkkLh.facebook

A když jsi tady zmínila toho Budžese... pořád mám Tvého Onegina, co byl rusák. Možná by bylo záhodno vrátit :)

5 spatnej | Web | 25. března 2013 v 19:33 | Reagovat

Chtěla jsem se podělit, ale hlásí mě to jako spam... :(
Každopádně rozhodně nejsi jediná s tímhle smýšlením.

6 cukr | 25. března 2013 v 20:26 | Reagovat

Když už je naštvaná na svět i Nebožka, je vážně zle...copak se stalo milá mrtvolko?

7 Čartkovova | Web | 25. března 2013 v 20:38 | Reagovat

Svět je jedna velká tragédie. My si však můžeme vysnít jen a jen náš vlastní, což je jedna z největších výhod života.

8 Nebož | 25. března 2013 v 22:30 | Reagovat

Nejsem ani tak naštvaná jako totálně zlomená. V podstatě nejde o nic výjimečnýho - něco se stane a všichni chytrolíni světa musí trousit svoje moudra. Tentokrát pohár přetekl s únosem dvou Češek v Pákistánu. Začalo to naprosto neprofesionálním a hyením článkem patlala Doležala. Pak jsem se podívala na stránky Hanka a Tonča domů a to, co jsem tam četla, to mě tak zhnusilo, že jsem se z toho prostě... Rozsypala. No a jako vrchol přišla zpráva (kterou se mi naštěstí nepodařilo si potvrdit), že na hranicích našli těla dvou Evropanek v takovým stavu, že se těžko dá říct, o koho vůbec jde.
Neznám ty holky, vůbec nevím, o koho jde, ale pořád musím myslet na to, že jsou někde samy, mají strach, neví, co přijde a jestli se vůbec vrátí, myslím na to, v jak strašné situaci musí být jejich nejbližší. A do toho mám číst komentáře typu "kdo chce kam, pomozme mu tam", "holky jsou to pěkný, to si s nima ještě Pákistánci užijou" a "byly to blbý hipísačky"?

Nenávidím omezence, nenávidím bezpráví a nenávidím, když s tím nemůžu nic udělat - kromě toho, že si to nebudu číst. A nejhorší je, že tohle je jenom jedna z mnoha strašlivostí a hrůz, co se dějí. A já s tím nemůžu v podstatě NIC udělat.

Strašně, strašně si přeju, aby se vrátily živý a zdravý a vcelku. Nějakým zvláštním způsobem se mě to osobně dotýká.

9 cukr | 26. března 2013 v 20:44 | Reagovat

To je přesně ten důvod, proč zprávy moc nesleduju. Vidět, vědět čeho jsou lidi schopní a co všechno hroznýho se na světě stalo/může stát. Já třeba takhle prožívala Aničku. To jsem byla špatná z toho, že se pořád nemohla najít.

Co se těch holek týče...no, nejela bych tam. Já osobně fakt ne a mít dceru, nepustila bych ji tam ani za nic (ale co zmůžou rodiče, když si dospělý člověk něco umane). Ale stalo se, zpátky to nevratí a teď jen doufat že jsou v pořádku. Nenapadlo by mě ještě rýpat do už tak vážné situace. Lidi jsou někdy fakt hyeny. Ale většinou to jsou machři jen za tím kompem, v reálu by si nedovolili říct polovinu věcí co na netu. Na netu, pod rouškou anonymity se projevuje jak se tak někdy dívám hlavně ta cynická stránka lidí (mnohdy to tak ale ani nemyslí, spíš chtějí jen působit světácky).

10 Nebožka | 26. března 2013 v 21:18 | Reagovat

[9]: No Anička mě taky dost drásala... V tomto ohledu ti úplně rozumím.
Jenomže i když nechci zprávy sledovat, tak to stejně všude kolem sebe mám a vidím. Tomu se člověk neubrání. A když to nebudu sledovat aspoň trochu, tak zas budu mít výčitky, že před tím zavírám oči. Začarovaný kruh.

11 es ef | Web | 1. dubna 2013 v 18:32 | Reagovat

Hodne podobně, bohužel.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.