Charlotta Löwensköldová z pera Selmy Lagerlöfové

1. prosince 2012 v 19:55 | Nebožka |  Literatura 19. století
SelmaNedávno jsem zmínila svůj famózní antikvární úlovek - Charlottu Löwensköldovou od švédské nobelistky Selmy Lagerlöfové. Našla jsem prostě krásné starší vydání z roku 1932 s ex libris (patřilo to nějaké Maře Pauliové), a protože staré knihy čtu nejraději, hned jsem odcestovala na Sjötorp. Charlotta se zrovna trápila kvůli lásce, a někdo musel vyslechnout její příběh;)

Zápletka příběhu je vlastně celkem jednoduchá - nešťastná láska. Ale pozor, nepředstavujte si žádné kýčovité melodrama. Charlotta Löwensköldová byla až donedávna zasnoubená se synem paní plukovníkové Ekenstedtové, Karlem Arturem. Karel Artur je velmi zvláštní mladý muž. Jeho matka ho zbožňuje, udělala by pro něj téměř cokoliv (jako ostatně každá milující matka), při každé příležitosti vytahuje na světlo výjimečnost jemného Karla Artura, studujícího na univerzitě v Uppsale.


Tam se také seznámil s Pontem Frimanem, přívržencem pietistického směru. Karel Artur se rozhodne, že bude sloužit Bohu, a pojednou mu Charlotta, která si přeje, aby dostudoval, aby si našel dobré místo a někam to dotáhl, aby se mohli vzít, začíná připadat jaksi zvrácená a zkažená. Pohádají se, dochází k roztržce. Nebýt pana majitele hnutí, Schagerströma, a They Sundlerové by se snad i usmířili. Osud se ale rozhodl jinak. Schagerström totiž projevil o Charlottu zájem na základě jedné v žertu pronesené věty. Přesto není tolik překvapen, když je odmítnut.

Čtenář se chvíli může živit nadějí, že se Karel Artur a Charlotta usmíří. Vypadá to tak. Dokud ovšem nedorazí květiny od pana majitele hnutí zrovna ve chvíli, kdy se zdá, že se všechno kloní ke smírnému konci. Karel Artur, hledající ďáblovy svody naprosto a zcela všude, to považuje za jakousi lest. Charlotta měla přece květiny odmítnout! Rozchod je definitivní a po celém kraji se šíří zvěsti o tom, že to Charlotta všechno vypočítala, aby si mohla vzít bohatého Schagerströma a bez nějakých větších obtíží se zbavit Karla Artura. Thea Sundlerová, která syna paní Ekenstedtové tajně miluje, ačkoliv je už provdaná, tyto pomluvy ze žárlivosti ještě přiživuje. Má snad pocit, že tím Karla Artura svým způsobem chrání.

Ten se mezitím rozhodne, že si vezme první ženu, kterou potká, neboť to bude manželka vyvolená Bohem, a o jeho úmyslech se přece nedá pochybovat. Charlotta stále doufá, že Karel Artur přijde k rozumu, že vystřízliví, a ani v nejmenším se nepokouší se obhajovat. Trpí z lásky pro Karla Artura, protože nechce zničit jeho dobrou pověst. Celá Korskyrka jen čeká na to, kdy Charlotta kývne na Schagerströmovu nabídku a udělá tak konec všem diskusím. Po dlouhém váhání a zcela odevzdaná osudu Charlotta svolí. Chápe, že lásku Karla Artura už zpátky nezíská, že Karel Artur je jiný člověk a že city, které k ní předtím choval, už v sobě nadobro pohřbil.
Ani snahy paní Ekenstdetové, které nakonec zapříčinily naprostý rozchod Karla Artura s vlastním rodiči, to nezvrátí. A když už Charlotta nemůže být jeho, tak se provdá za majitele hutí, aby mohla podporovat děti své umírající chudé sestry. Během celého martyria si ale vlastně dost možná našla cestu i k Schagerströmovi. Eller hur?
 


Komentáře

1 Sybrakos | Web | 3. prosince 2012 v 19:59 | Reagovat

To je zvláštní příběh, ale tak nějak opravdově lidský, čiší z toho, že autorka o trpkosti a útrapách života něco věděla. Taky mám rád staré knihy, ještě živě vzpomínám, když jsem četl první román od Grahama Greena Gun for sale, ještě vydání z roku 68. Bylo docela zajímavé číst, jak naivní byl pohled anglických postav na blížící se II. válku.

2 Nebožka | 5. prosince 2012 v 16:29 | Reagovat

To jsem nečetla, takže nevím, jak se ta jejich naivita projevovala, ale připadne mi, že lidi byli tehdy ještě v jakýmsi šoku z I. světové, že to naivně svým způsobem asi vidět museli. A vůbec, jsem ráda, že jsem se narodila až po Sametové revoluci a tyhle hrůzy nemusela zažít.

3 Sybrakos | E-mail | Web | 5. prosince 2012 v 22:25 | Reagovat

[2]:Musela by sis to přečíst, těžko se to vysvětluje. Příběh se odehrává souběžně s datem, kdy autor dílo napsal, roku 1936. Snad nic neprozradím, ale román popisuje, jak se ten rok spouští další světová válka a občané se připravují na protiplynové cvičení.
Jo a co znamená Eller hur?

4 Nebožka | 7. prosince 2012 v 8:23 | Reagovat

Tak třeba se k tomu někdy dostanu, zní to zajímavě! Ať taky čtu něco někdy jinýho neř příběhy o Karlech Arturech.
Eller hur je takový švédský dovětek, záleží na kontextu, protože doslova je "nebo jak". Takže takový "že", "nebo co teda". Hrozně ráda to používám:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.