Zombified Partyhard aneb Co ten nebožák pořád dělá, že nepíše?

8. srpna 2012 v 17:25 | Nebožka |  Ze života, hlavy i srdce Nebožky
Nevím, kde dřív začít. Chtěla bych vám toho tolik sdělit, ideálně hned a v jedné větě, ale asi byste vůbec nepochopili, o co mi jde (nic proti vašemu intelektu, to je spíš problém toho mého). Za a) mám undercut (čili jako podhol, ale není to dohola) a b) z minulého rozjuchaného článku jste asi určitě pochopili, že se mi splnil jeden z festivalových snů, a to Castle Party. Rozumějte, letos se naši polští přátelé vytasili s takovým line-upem, že bych asi zoufalstvím ukousala prsty, kdybych se tam nedostala. Slyšte - BLOODY DEAD AND SEXY!!! (poslouchám dnes a denně), PINK TURNS BLUE!! a moji oblíbení perverzní COMBICHRIST a mexičtí čumáčci HOCICO! a taky naši milí čeští zástupci DEPRESSIVE DISORDER (i když je dost příležitostí vidět je v Česku, já vím, ale prostě je mám ráda). Však mě už znáte, tak asi dovedete představit, z čeho jsem tak mohla být odvařená.

Ze společnosti mých netopýřích přátel a známých postupně nějak sešlo, a tak jsme jeli s panem otcem sami. Vyjeli jsme den předem, tedy ve čtvrtek. Ve dvě v noci měl hrát Nephilim z CzS, takže jsem to měla vypočítaný tak, abych mohla i netopýřit. Hyperaktivně jsem se předem na internetech domáhala společnosti českých souputníků na místě, ale pak jsem ukázalo, že jsem to vlastně nemusela vůbec tak řešit. Druhá věc, co jsem uviděla po příjezdu do kempu, byly známé tváře. Tomu říkám štěstí, vyjet za hranice a v podstatě hned tam narazit na kamarády! Po činnostech praktického rázu (čti stan) jsme se i s pantatínkem připojili k socializaci, tatínek se taky poseznamoval a vypadal spokojeně.
Nephilimovi pak sice trochu vypověděla službu technika, když měl hrát, ale jsem toho názoru, že to absolutně nevadí. Mě to bavilo i tak. A seznámila jsem se s jakýmsi německým pankáčem, co byl v Bolkówě taky prvně.
Byl to takový typický případ nabušené korby s pidičírkem, co je strašně miloučká, když se s ní dáte do řeči, ač tak na první pohled na obyčejné smrtelníky nepůsobí.

Mé oblíbené kybernetické dítě z Castle Party

V pátek jsem spíš objevovala atmosféru a koukala se po hradě, kde se to celé odehrávalo. Hrály vesměs kapely, o kterých jsem až tak velký povědomí neměla (H.Exe, Vigilante, Desdemona etc.), ale Leaether Strip mě přesvědčili, že je mám mít ráda. Na základě písně Strip me down, protože jsem asi vážně trochu úchyl (teď se máte zasmát).
Pozdě večer hráli Ordo Rosarius Equilibro, kteří vůbec nebyli špatní (obyčejně tenhe druh hudby v podstatě neposlouchám, takže je to ode mě lichotka). Jenom mě mrzelo, že kvůli problémům se zvučením či co se ukázalo, že ač mají tolik lidí na pódiu, stejně jedou částečně na playback. Není to novinka pod sluncem, ale dojem to prostě kazí. Však mi asi rozumíte.
A pak jsem byla tak vyšťavená, že jsem si partyování odpustila. Jako kdybych nějak tušila, že následující dva dny budu chodit spát jako slušná mládež za světla a na asi tak čtyři hodiny, dokud se ještě bude dát ve stanu spát.

Styloví pánové v nestylové mobilní fotografii.

Nejočekávanějším dnem pro mou maličkost byla sobota. Proč? Posuďte sami:
15:00 - 15:40 Depressive Disorder. Potkala jsem a seznámila se spoustou nových Čechů, zapařila si na svoje oblíbený Čechy a vůbec si připadla spokojeně.
16:00 - 16:40 Ambassador21. Wow. Netušila jsem, že jsou tak hardcore.
17:00 - 17:50 BLOODY DEAD AND SEXY (Nedočkavé shrnutí: zahráli mi snad všechno, co jsem chtěla, od Friend in mescaline, Solemn times, Hey ho Armaggedon až po Bloody rose, prostě všechny ty známý fláky. A zjistila jsem, že Mathias už nemá svoji hřívu, ale nechal se ostříhat. A že je miluju ještě víc než předtím a asi navždycky budu. Je to prostě srdcovka, proto je jejich výstup jedním z mých největších zážitků a radostí.)
Pak The Cuts (ty jsem uctila tím, že jsem se našla najít, a v podstatě jsem je neslyšela) a Spiritual Front (taky dobrý) a pak Pink turns bluuuueee! (Nedočkavé shrnutí: nezklamali, byli úžasní, i když pršelo, a dočkala jsem se i Walking on both sides, Michelle i Touch the skies. Both sides se pak hrálo i v jednom z klubů, což mě nesmírně potěšilo.)
22:15 - 23:25 HOCICO! Stále pršelo, ale to vůbec ničemu nevadilo. Hrad byl nacpaný zmoklými fanoušky i fanoušky s deštníky. Tyhle dva jsem dlouho chtěla vidět, takže mi to nemohlo zkazit snad nic. A dočkala jsem se i své nejmilovanější Forgotten tears. Měli to moc hezky udělaný a myslím, že tomu dost pomohlo i intro. Vypadalo to trošku jako sekvence z Clockwork Orange nebo tak něco.
Po Hocico měli hrát Alien Sex Fiend. Na ty jsem se taky upřímně těšila, ale pak mi bylo tak upřímně nepříjemný to vlhký oblečení a následkem toho zima, že jsem je oželela. Alieny jsem už jednou viděla, na předloňským WGT, tuším. Takže můžu umřít s klidem v duši.
Místo toho jsem se šla přetransformovat do sušší kůže a pak jsme s kamarádama vyrazili do bývalého evangelického kostela. To bylo přímo impozantní. Představte si budovu, co zvenku vypadá jako kostel, ale když vejdete dovnitř, vidíte barový pult, hromadu starých lyží na kůru a basketbalový koš. A do toho pár holek v latexu a DJ pult. Mělo to něco do sebe. Tam jsem zůstala vlastně až do pěti do rána. I když jsme se mezitím šli s kamarádem projít k jedné polorozbořené továrně. V té tmě to mělo úplně jinýho ducha než ve dne. Ze srandy jsme přemýšleli nad tím, co bychom dělalil, kdyby se najednou na té zarostlé cestičce objevilo malý dítě, takový to z hororu, s mrtvým plyšáčkem.

Já se svým hypersuper DYI tričkem a hypersuper výrazem na večírku v bývalým evangelickým kostele.
Ač tak na fotce nevypadám, vážně jsem se dobře bavila:D
Našla jsem se to myslím na alternation.pl, tam mají celou hromadu fotek.

Poslední den, neděle. Ranní vstávání bylo krušné, neb ze stanu se zase stala vražedná past na spáče. V osm ráno už tam bylo nedýchatelno, takže jsem se ještě nějakou dobu po probuzení cítila jako pravá zombie. Dospala jsem to pak v podhradí na takové malé louce. Nebylo zbytí. Na Deathcamp Project, Merciful Nuns, Samgarrův set a Combichrist jsem potřebovala být vyspaná. Aspoň trochu. Evidentně to zabralo, protože jsem to zvládla ještě jednou do pěti do rána. Ale to není podstatný.
V mezičase mezi Merciful Nuns a Combichrist hráli ještě Blutengel (překřtila jsem si je na kečupový upíry), ale vzhledem k tomu, že už mě nějakej ten pátek neberou a mám z nich už spíš srandu, vyrazila jsem radši do Sorenta na netopýří set dalšího z CzS DJ, Samgarra. A hrozně mě potěšilo, když hrál Ex-Voto a jejich Seven sisters, tu písničku miluju. Když spustil The Knutz, tak jsme už odcházeli odskočit si na Combichrist.
Ti to zbořili. Byli naprosto úžasní. Vážně. Nastoupili v takových převlečcích za plyšáky (?), začali s What the fuck is wrong with you (to jsme mimochodem chtěli zařvat, když už moc dlouho zvučili), projeli všema známýma peckama jako Shut up and swallow, Get out of my head, myslím, že i Get your body beat, zakončili to výstižnou Never surrender. Andy lítal a skákal po pódiu, ostatní se tam taky zrovna plaše neculili a ke konci vyhodili buben do publika, takže to si do toho pak nadšeně plácalo. Byli vážně super.
No a pak jsme se vrátili do Sorenta netopýřit až do rána. Castlepatyhard. Příští rok musím zase. Moc milej festival, není to taková módní přehlídka a megalomanská akce jako WGT (čímž ho nijak neshazuju, naopak, považuju ho za ráj na zemi), všechno je blízko na jednom místě. Jo a koupila jsem si tam svoje první podvazky:)

A aby toho nebylo málo - ještě dodám, že 4. srpna jsem byla ještě na Prague Gothic Treffen. Potkala jsem se sevými úžasnými netopýřími kamarády, dělali jsme blbosti až do rána a myslím, že jsme si to všichni užili. Letos se to vážně povedlo, osobně mi letošní PGT připadlo nejlepší. Možná proto, že jsem tam měla spoustu známých.
A nemůžu si odpustit ani poznámku o tom, že Meduzku a mě vyfotili a dali k titulku sem a do Metra. Hyhy.
(akorát že v tom Metro článku o scéně nejsou zrovna správné informace, to jen tak by the way)
 


Komentáře

1 Marguerite | E-mail | Web | 8. srpna 2012 v 22:14 | Reagovat

Abych řekla pravdu, tak nic ze zmiňovaných interpretů mi nic neříká, ale vím, jaxe cítíš při splnění takovýchto snů. Já ještě bohužel nikdy takhle nikde nebyla. Vždy to ztroskotá právě na doprovodu. A pokud s tebou jel tatínek, tak ti moc závidím, že máte takhle skvělej vztah. :o)
Mimochodem, moc vám to s Medúzkou sluší. :o)

2 Lili | 9. srpna 2012 v 9:33 | Reagovat

Boží!
A máš skvělé oblečení. Nemůžu se rozhodnout, jestli jsem víc nadšená z trička s Jokerem, s nápisem nebo z toho asi pásku s kostřiččíma ručičkama. Kdybych věděla, kam jsem šoupla svý barvy na textil a nebála se po svých minulých průserech, tak už taky dávno DIY :D

3 Nebož | 9. srpna 2012 v 12:08 | Reagovat

[1]: Máme a je to fajn:)

[2]: Díky! Ten pásek s kostičkama je pásek s připnutýma sponkama - nosím to ve vlasech, na tašce i na pásku. Jsou multifunkční:D
Ničeho se neboj, ona je to zábava DYIovat. Když jsem si malovala to tričko, tak jsem blbě zmáčkla tubu, následkem čehož mám teď po stěně impozantní černé puntíky a jiné flíčky;)

4 Lili | 10. srpna 2012 v 10:34 | Reagovat

A to kreslíš vlastní zručností nebo máš nějaké šablony?

5 Nebož | 10. srpna 2012 v 19:05 | Reagovat

[4]: Vytiskla jsem si ten text, podložila tím to tričko a asi hodinu obmalovávala. Bála jsem se, že jinak vynechám písmenko nebo to nebudu mít rovně a tak.

6 cukr | 12. srpna 2012 v 11:03 | Reagovat

Taky nevím kde dřív začít. Jestli prvně pochválit tričko s vtipným nápisem nebo odvážný deathrock háro jak se patří a nebo tlapky kostlivce.:) Všechno super!

A ať mi nikdo neříká, že štěstí je jen muška zlatá. Ba ne, štěstí je mít gothic taťku, kterej s Tebou jezdí na tenhle typ akcí a ještě rád!:)

Článek z metra jsem četla (bohužel). Jako obdivovatelka vás Goths se ještě někdy snažím o osvětu. Ale když nakráčí na scénu telata z Metra, kteří lapnou náhodnou mladou holku v černém a nechají ji vysvětlovat  o čem že to ten gothic styl je, všechna snaha marná. Když jsem četla  nápis "o čem je styl gothic" a viděla následující tři body, myslela jsem, že mě klepne.:-D

7 Nebož | 12. srpna 2012 v 12:14 | Reagovat

[6]: Ad první odstavec - mé ego to všechno s potěšením kvituje:D

Ad druhý odstavec - je to fajn, strašně fajn. Mám garde, ale zároveň si můžu dělat v podstatě, co chci. A mimochodem, láska k téhle hudbě/scéně je získatelná. Sestra pana otce naučila poslouchat metal, já mu snáším elektroniku (deathrock on až tak neprožívá). Vzájemně si vyměňujem hudební tipy a zkazky o tom, co kde bude za dobrou akci. Nestěžuju si ani v nejmenším!

Ad třetí odstavec - to máš, holka, těžký. Já už ty osvěty pomalu vzdávám. Lidem, co mě znají, ty bludy samozřejmě stále vyvracím, ale cizím lidem jsem úplně jedno, tak proč jim to nutit? A beru to jako jejich problém, že zůstávají na povrchu a to, co je dole, na tom hezkém pavoučím dně, neznají a nevidí, protože se bojí trochu potopit.
Koneckonců, osvětu provádí spousta jiných, a určitě i líp než já:)
Osobně se soustředím na to, aby o mně lidi sami od sebe mohli říct, že "A. je hrozně milá holka, i když nosí na krku rakvičku" (citace jedné z kamarádek). I u tohoto bychom asi měli začínat u sebe:)
Ale je fakt, že Metro článek je hezká perla do panoptika hrůz:D

Asi o tom někdy napíšu samostatný článek, když se tak koukám na délku svýho komentáře:D

8 tričká | Web | 12. srpna 2012 v 14:41 | Reagovat

zaujimavy styl, ale fakt nepoznam ziadnu zmienovanu skupinu ale nevadi

9 Nebož | 12. srpna 2012 v 14:45 | Reagovat

[8]: Nevadí, třeba to časem někde potkáš a padne ti to do ucha;)

10 moi-personne | Web | 18. srpna 2012 v 15:36 | Reagovat

Na PGT jsem vás viděla trsat :D.
Letos jsem na Castle Party konečně chtěla jet taky, ale jednak nebyly finance, jednak nebyla žádná parta, kterou bych znala a která by jela a ke všemu ani line-up mě příliš nezaujal (naštěstí, jinak by mě to štvalo víc). A na WGT jsem také chtěla, ale kryl se mi s maturitou. Od třinácti člověk čeká, až bude dost starý na zahraniční festivaly, a když je mu devatenáct, zjistí že stejně nemůže nikam :/ :D.

11 Nebož | 19. srpna 2012 v 1:48 | Reagovat

[10]: Vážně? Tos měla bafnout, já ráda poznám naživo dalšího netopýra:)

12 Ann | Web | 22. srpna 2012 v 14:18 | Reagovat

Ach, tak moc Ti závidím...hlavně ty Bloody Dead And Sexy,Alien Sex Fiend a Deathcamp Project! Ty druhé zmiňované už jsem jednou viděla, ovšem mileráda bych si to někdy zase zopakovala. A samozřejmě bych ráda zažila i ty ostatní úžasné zážitky, užila si atmosféru festivalu... Příští rok musím jet taky. Jinak podhol Ti moc sluší. :) JO... nakonec jsem vyměnila larpení za angelspit :D Na jednu stranu mne to mrzí, ovšem na tu druhou....larp na středověkém hradě rozhodně bude stát za to !

13 Cukr | 23. srpna 2012 v 11:58 | Reagovat

[7]:Tak to já když pustila taťkovi Bauhaus, zareagoval asi takhle: "No vidíš, ty to posloucháš a já tam kupuju sekačku na trávu." :-D

Ten samostatný článek by byl super! :)Věta  s rakvičkou Tvé známé mě pobavila.:-D

14 Monica Otmili | Web | 24. srpna 2012 v 0:51 | Reagovat

Pěkná reportáž, pár kapel mě zaujalo. :)

Jo a jak koukám na fotky, tak zjišťuju, že jsem nedávno jela s tebou v tramvaji. Nevím, co se konalo na Břevnově, kam jsi se svým doprovodem mířila, nicméně jestli si pamatuješ z té tramvaje č.25 metalistku opřenou o zadní část tramvaje, která na tebe možná až moc koukala, tak to su byla já. :D

15 Monica Otmili | Web | 24. srpna 2012 v 0:52 | Reagovat

[13]: To mě připomnělo zážitek s mojí obří taškou Bauhaus (z toho krámu) na táboře. S jednou slečnou nás napadlo, že prorazíme s novým hudebním žánrem - kutil rock. naše kapela se prosím bude jmenovat Hornbach. :D

16 moi-personne | Web | 26. srpna 2012 v 16:03 | Reagovat

[11]: To jsem zjistila až po skouknítí téhle fotky, že ta slečna pod pódiem jsi byla ty :D. Já se příště ozvu :).

17 Nebožka | 27. srpna 2012 v 18:03 | Reagovat

[12]: Jee, a kde jsi viděla ASF? Že ses nikdy nezmínila:) Pojeď příště s námi, vážně to stojí za to.
Jinak, na Angelspit ke své veliké lítosti na 90% nepojedu, neb po návratu ze Stockholmu nemám téměř doslova ani korunu:D

[13]: Tatínek má dobrý smysl pro humor!:D

[14]: Pamatuju, taky koukám po alternativních lidech:) Nemám pocit, že by mě někdo nějak moc okukoval;)
V Praze se možná něco dělo, ale my jsme mířily (i, pokud započteme i pana bratrance) do Stockholmu. Resp. přespat v Praze, ráno letět, ale to není až tak podstatný.

18 Ann | Web | 30. srpna 2012 v 7:46 | Reagovat

[17]: Bohužel neviděla :D Chtěla jsem napsat ty třetí zmiňované :D Tedy Deathcamp Project. A pokud budu mít peníze (což asi ano) a nebude se to krýt (což by nemuselo, minimálně teď se to s ničím nekryje....a takže si termín zabírám pro Castle Party !) s nějakou jinou akcí...a nebude vám vadit, že jedu s vámi...tak mileráda ! :) Takže koukám, že Angelspit nevyjdou ani jedné z nás. Jiný koncert chystáš ? ( Myslím někdy v budoucí době, až se stav klonta trochu zlepší :D)

19 Nebožka | 2. září 2012 v 19:00 | Reagovat

[18]: Podívej, Sanctuary vypravuje každý rok autobus, takže se můžeš přifařit tam, nebo tě třeba my někde po cestě naberem, ale vzhledem k tomu, že zbývá téměř rok ještě, tak bych to ještě tolik neřešila:D Ale určitě budu ráda, když pojedeš taky:)
Chystám se, dá-li Bůh, na Ulterior, Golden Apes tady u nás, možná Soror Dolorosa (byť jsem to ještě ani neslyšela:D), na Cross Stitched Eye a Black Cat Party tady... Určitě jsem ještě na něco zapomněla, ale je pravda, že letos na podzim je toho hromada a dost možná mi nevyjde všechno, jakkoliv bych si to přála. Někde na sebe určitě natrefíme:)

20 Christina | Web | 11. září 2012 v 23:22 | Reagovat

-Undercut je super, ikdyž, teď ho má každý. Ale proč být za každou cenu jiný, hlavní je že se to líbí mně i tobě, ne?A navíc ty máš asi hodně ráda (dobře- dost slabé slovo) deathrock.
To dítě má akorát dost nestylové boty. Jinak je skvělé :D Já bych hrozně ráda na Castle Party šla, ale mám několik důvodů, proč tam nemohu a ať chceš nebo ne, teď ti je právě vyjmenuji.
1.problém- matka
2. problém- léky a dieta (něco jak bezlepková- nemyslím si, že bych to tam nezvládla, ale jsem přecejenom docela mladá a ta dieta je sama o sobě dosti složitá, léky taktéž, ale myslím, že na pár dní by šlo trochu vybočit ze "systému" a 3. problém otec.
Jinak mi vůbec nic nebrání v tom tam nejet. Jinak co se týče hudby jsem  velice neznalá a celou "party" bych vlastně "trsala" na písničky které vůbec neznám, naopak je fajn vidět kapelu naživo a potom si ji pustit doma v klídku  a zjistit pořádně jak je úžasná. Ve chvíli kdy hraje naživo je mi skoro (opakuji S K O R O) jedno co se hraje, ale prostě jsem v tranzu a tančím.

P.S. vypadáš hodně mladě. Kolik ti je?

P.P.S Moc ti to sluší

21 Nebožka | 12. září 2012 v 15:51 | Reagovat

[20]: Nebudeš tomu asi věřit, ale je mi dvacet a jsem na vejšce. Skoro nikdo mi nehádá, kolik mi je. Takže si říkám, že v padesáti budu vypadat o pár let mladší a bude to fajn!:)
Nepotřebuju být nutně jiná za každou cenu, ale je fakt, že jsem s tou redukcí vlasů váhala právě proto, že to má teď každej. A nechtěla jsem působit jako jeden z mnoha lidí, co se rozhodli, že teď budou alternativní, protože je to cool. Pak jsem si ale říkala, že mi to vlastně může být úplně jedno, protože moje motivace je úplně jiná než ta jejich:) A jo, deathrock miluju.
Myslím, že zas tolik nevadí, že třeba většinu kapel neznáš. Já si pořád přijdu jako hudební břídil a ani na CP jsem všechno neznala. Kapel jsou mraky a já si jenom přeju žít hodně dlouho, abych všechny ty úžasnosti slyšela.

22 Nebožka | 12. září 2012 v 15:52 | Reagovat

Děkuju za hezký komentář mimochodem!:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.