Červenec 2012

Seriály s tematikou 19. století

16. července 2012 v 20:00 | Nebož |  Filmy a seriály s tematikou 19. století
Rozkošných seriálů odehrávajících se v 19. století bylo natočeno poměrně dost, ale když jsem si je hledala já, trochu mi chyběl nějaký přehled. Na imdb.com se sice dá leccos najít, ale proč to nemít i v češtině? Neviděla jsem samozřejmě všechno, ale budu postupně doplňovat. Seriály nejsou řazeny podle žádného klíče.


Cranford, Velká Británie, 2007
Příběh začíná příjezdem mladého doktora Harrisona, v jehož schopnosti obyvatelé Cranfordu až tolik nevěří, ale také se zde objeví nová obyvatelka, neteř paní Jenkynsonové. Samozřejmě tu dojde k nějakým těm milostným pletkám, mladý doktor je sympatický a hodný hoch po studiích - to by bylo, aby jej nezačaly všechny slečny uhánět!
Dalším motivem je taky počínající technická revoluce, která narušuje poklidný život starousedlíků a znamená pro ně nepříliš vítanou změnu poměrů.

Manželky a dcery, Velká Británie, 1999
Jedním z motivů příběhu je vztah nevlastní matky a dcery. Slečna Molly se nedlouho po otcově druhé ženitbě octne u známých na návštěvě, kde se potká se zajímavým mladým mužem. Molly totiž velice imponuje to, že Osborn je básník, a ano, jeho portrét i jeho básně se jí líbí. Ovšem do té doby, než se setká s jeho bratrem Rogerem, nadšeným entomologem, který jí ukáže tajemství a krásy hmyzího světa. Netrvá to dlouho a Molly se zamiluje. Mollyina nevlastní matka, paní Kirkpatrick, má ale dceru Cynthii, krásnou, mladou, muži obletovanou, leč trochu koketní slečnu.

Starý filmy, Castle Party a můj chrbát.

9. července 2012 v 22:15 | N. |  Ze života, hlavy i srdce Nebožky
Občas si říkám, že to nepotrvá dlouho a bude ze mě 100% nebožka. Mě to dusno a teplo vážně ničí. Nedá se dělat vůbec nic, takže si akorát tak ničím svůj chrbát tím, že vysedávám u počítače a sjíždím seriály a čumákuju všude možně na internetu. Svým způsobem mě to štve, protože mi to nabourává bojovou akci Čteme vždy a všude. Jenom já prostě potřebuju vědět, KDO zabil Nannu Birk-Larsen, är det klart?
Minulý týden jsem sebrala odvahu a podívala se na Thriller - en grym film (1974), což má být jeden z hlavních inspiračních zdrojů pro Tarantinovu tvorbu. A navíc to je švédský. Tudíž žádná romantika, ale poměrně surová věc. Můj nejoblíbenější film to asi nebude.
Taky jsem se už konečně pustila do sledování The Munsters. Pokud to neznáte, nuž, směle do toho! Pochází to ze stejné doby jako původní Addams Family (dlužno podotknout, že i ze stejnýho kontinetu). Je to černobílý a rozkošně morbidní.
Vzdělávám se i hudebně. Tak to přišlo, že jsem zkoukla dvouhodinový dokument o goths na YT. Což bych pouštěla všem, co si myslí, že jsme krvemilný příšery uctívající Satana na ústředním hřbitově. Všimněte si, jak se hezky loučí při odchodu! A z těch přeúžasných hawků jsem se samozřejmě mohla zbláznit a čím dál tím víc to podporuje moji touhu mít aspoň ten jeden podhol. Doufám, že mě za to moje rodina nevydědí.
Na základě Sid and Nancy (či že Sid Vicious a Nancy Spungen, Sex Pistols, punk a anarchyje) jsem seznala, že rodiče Nancy ani Sida neměli jednoduchý. A pak jsem se dozvěděla něco novýho i o Ramones. The End of the Century: The Story of Ramones docela stojí za to. Uvidíte jim skoro do žaludku.

A za pár minut, až tohle dosesmolím, půjdu dál koukat na Forbrydelsen. Výborný dánský krimi. Nanna Birk Larsen je nalezena mrtvá a znásilněná v kufru potopenýho auta a komisařka Lund(ová) pátrá po vrahovi. Geniální scény vám přiblíží zoufalství rodičů, kteří se pomalu vyrovnávají s tím, že Nanna se už nevrátí a že jí někdo ublížil.
Mám slabost pro drásavý, potažmo mírně nechutný filmy. Ale to už o mě asi víte.

A přesně za dvacet dní si budu užívat posledního koncertního dne na CASTLE PARTY! Jo! Jo! Čekejte obsáhlou zprávu o návštěvě. CHÁPETE, JÁ UVIDÍM NIKA FIENDA UŽ PODRUHÉ V ŽIVOTĚ! AAAaa...!

(co girlfriends never could be mine, ale boyfriends never could be mine...! ehm, jdu se koukat na ten seriál:D)

Proč zakázali Lawrence?!

1. července 2012 v 16:00 | Nebož |  Ze života, hlavy i srdce Nebožky
Poslední půlrok jsem toho moc nepřečetla a vzhledem k tomu, že ke svojí práci potřebuju mít výborný jazykový přehled, zase jsem se pustila do svého interního projektu Čteme vždy a všude. Začalo to Strindbergem, o němž jsem před nedávnem psala, pokračovalo to Davidem Herbertem Lawrencem a momentálně jsem ve fázi Björnstjerne Björnson.

Davida H. Lawrence asi znáte. Je to ten pán, co jej vychovávala bigotní maminka, a on se s tím vyrovnával psaním povídek s velkou mírou živočišnosti. Nejdřív jsem od něj četla Milence Lady Chatterleyové, našla jsem to v místním knihkupectví v angličtině a pocítila jsem naléhavou potřebu tu knihu vlastnit. Bylo to zajímavé čtení, ale povídky - Stíny jara a jiné povídky - mě oslovily víc. Sexualita a lidské vášně jsou patrny v obojím, ale možná že v Milenec byl tak nějak rozvláčnější, ponořila jsem se spíš do Stínů.
Nic to ale nemění na faktu, že upřímně nechápu, CO bylo na Milenci tak pohoršujícího, že knihu zakázali vydávat. Vždyť ukazuje člověka v pravém světle, se všemi jeho slabostmi (a slabinami) a touhami. Vím, že je to Británie, že tam se na tyhle věci kouká jinak. Svým způsobem mi mnohem "perverznější" připadnou povídky.

"Zmocní se jí malé, neduživě bílé, městem ocejchované tělo jejího manžela a jeho malý, nervózní penis v ní počne další dítě. Nemohla tomu zabránit. Byla připoutána k obrovskému pevnému kolu osudu a ve vesmíru nebylo Persea, který by ta pouta přeťal."
(povídka Slunce)

Možná že Milenec otevřeněji mluvil o sexualitě, o tom, jak ji lidé vnímají...?

"Láska je další z těch dnešních slabomyslných šaškáren. Páskové, co se kroutí v bocích a šoustají džezové holčičky s chlapeckými zadečky jako dva knoflíčky límečku! Myslíš tuhle lásku? Nebo tu: spojené vlastnictví, cesta k úspěchu, můj manžel, moje manželka?"
(Milenec Lady Chatterleyové)

Víte, já ráda čtu o lidech, kteří jednají v souladu se svou přirozeností. Napadá mě teď, že je trochu v protikladu s četbou románů staršího data, kde se všecho uzavře větou "Oddala se mu." Nebaví mě ale prvoplánové líčení všech fyzilogických dovedností, které si jen může člověk představit. A Lawrence umí totéž napsat tak úžasně poeticky a s láskyplným pochopením!

A co myslíte vy? Proč zakázali Lawrence? Báli se, že se společnost definitivně zvrhne?