Cesty Arthura Rimbauda I. aneb Období před cestou do Harare

5. listopadu 2011 v 19:58 | Nebožka |  Arthur Rimbaud
Arthur Rimbaud nebyl pouze básník, ale také světoběžník. Vlastně nikdy nevydržel dlouho na jednom místě, v tomto ohledu mi připadne neposedný podobně jako děti. Pro všechny jeho cesty je příznačné, že se průběžně vracel do Charleville (vzhledem k tomu, že to byl jeho domov, tak je to naprosto logické), když mu došly peníze, nebo ho místo začalo nudit.
Průběžně utíkal z domova už v mladém věku (zatím ještě na francouzské území, namátkou jmenujme Douai nebo Paříž) a totéž praktikoval během vztahu s Verlainem - v roce 1875 se jejich cesty rozešly a Arthurovi navíc ještě hrozil odvod na vojnu. Rimbaud na tyto okolnosti reagoval po svém - za matčiny peníze odjel do Stuttgartu, aby se tam naučil německy. Vydělával si vyučováním francouzštiny. Koncem dubna téhož roku se rozhodl odjet Itálie, protože ho Stuttgart přestal bavit:
". . .lituju, že musím vydělávat ty zlořečené peníze, a vůbec všeho toho zbůhdarma pročundraného času. Od patnáctého si najdu ein frenndliches Zimmer, jedno kdy a budu ten jazyk sekat tak, že s tím musím být hotov nejpozději do dvou měsíců."
Peníze na cestu nestačily, a tak musel milý Rimbaud dorazit ze Švýcarska po svém. Přes Itálii se chtěl dostat do Španělska. Už v červenci se vrátil zpátky do Paříže, kde se zas jednou setkal s rodinou - matkou a sestrou Vitalií.
V říjnu 1875 bychom Rimbauda, vztekajícího se nad "Loyolovými sprosťárnami" (rozuměj dopisy od Verlainea) opět nalezli v Charleville. Během zimy se ve skříni, která mu zaručovala ničím nerušený klid na učení, věnoval ruštině, arabštině, hindštině a amharštině.

V dubnu roku sedmdesátéhošestého se pokoušel z Vídně dostat nejspíš do bulharské Varny, odkud snad chtěl odjet na blízký Východ. Karikatura od Verlainea pod tímto odstavcem, znázorňuje Rimbauda, okradeného fiakristou - k této příhodě skutečně došlo. Protože Rimbaud přišel o všechno, co u sebe měl, a tedy i o doklady, byl vyhoštěn až na bavorskou hranici. Odtud se dostal pěšky až do Arden.


Pak si vzpomněl na to, že Nizozemské království hledá žodnéře na pozici mírových vojáků. Pobyt na Jávě se mu zamlouval, a tak se necha naverbovat. 10. července 1876 podepsal smlouvu a dostal zálohu, 15. srpna byl veden jako nezvěstný. Vzhledem k tomu, že 30. srpna se nalodil v Samarangu, je nad slunce jasné, že ho služba nudila a pocítil další ze svých nutkavých potřeb odjezdu.
V prosinci dorazil do Liverpoolu a zimu opět strávil v Charleville ve společnosti piana a knih.
Máme léto 1877 a Arthur Rimbaud se nachází na chladném severu s Loissetovým cirkusem. Následující zimu odplul do Marseille, odkud mířil do Alexandrie. Cestu tentokrát překazila horečka, a tak se básník podíval aspoň do Říma a v příští zimě byl zpátky doma, kde pak v létě pomáhal při polních pracích, jistě k matčině velké radosti.
V říjnu 1878 se nachází v Ženevě a v listopadu se konečě do Alexandrie. Následně se živil jako tlumočník a dohližitel dělníků na Kypru. Pobyt tam se mu docela zamlouval - bydlel v chatrči, nosil jen kalhoty a klobouk, koupal se v moři nebo jen tak dpočíval na pláži, anebo s dělníky vystřelovali rakety. V červnu 1879 se musel vrátit domů, protože se nakazil tyfem - odvezl si ovšem pochvalné vysvědčení o práci.
Na podzim se po dvouletém odloučení setkal se svým přítelem z dětství Delahayem a na dotaz ohledně literatury prý odpověděl, že o TO se už nezajímá.

V březnu 1880 odjel Arthur Rimbaud do Hararu, kde strávil několik dalších let, než se u něj projevila rakovina. Koncem března 1891 byl nucen kvůli zhoršujícímu se stavu odjet. O tom si ale povíme podrobněji v dalším díle.
 


Komentáře

1 Kate | Web | 5. listopadu 2011 v 20:06 | Reagovat

Ach, Rimbaud... Kde bereš tyhlety informace, prosím tě? :)

2 Nebožka | 5. listopadu 2011 v 22:18 | Reagovat

[1]: Z knížek - Ján E. Bor, Jean - Arthur Rimbaud, ta je dobrá na literární rozbor. Co se týče života, mám radši Život Rimbaudův od Henri Matarasso a Pierra Petitfilse. No a pak to taky porovnávám s údaji z Verlainových životopisů, kde bývá docela dost informací i o "božským rošťákovi".
Vzhledem k tomu, že nejsi jediná, kdo se mě na to ptal, tak sem někdy hodím tipy na dobrý zdroje informací:)

3 Ivi Werwolfin | E-mail | Web | 6. listopadu 2011 v 10:48 | Reagovat

Eh, toľko jazykov... no klobúk dolu. Ja stále neviem ani po anglicky, ani po nemecky (a niekedy mi vypadne aj rodná slovenčina):-D

4 Nebožka | 6. listopadu 2011 v 13:25 | Reagovat

[3]: Přesně tak! Nevím teda, jak moc dobře se naučil, ale určitě musel být hodně jazykově nadaný.

5 Irwain Nornossa | E-mail | Web | 6. listopadu 2011 v 15:20 | Reagovat

Že se mu chtělo takhle cestovat. Ale když nad tím přemýšlím, vlastně mě to ani nepřekvapuje.

6 Aailyyn | Web | 11. listopadu 2011 v 16:49 | Reagovat

[1]: Internet je v tomhle ohledu poměrně mizerná studnice informací, řekla bych. (A ještě často mylných.) Vesměs jsou to informace tak na úrovni maturitních otázek. Ono se to nezdá, ale odborné literatury existuje přehršel a když člověk ví, co a kde hledat, tak je to neocenitelné.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.