
Jak (ne)žít dekadentní život
10. června 2011 v 15:33 | Nebožka | Ze života, hlavy i srdce Nebožky
Komentáře
Myslím , že tohle je správný přístup k životu.Člověk by se neměl za ničím hnát , měl by více myslet nad tím co ve skutečnosti je cené.A je fakt , že cenné věci nejsou hmatatelné.A taky nechápu proč nečtou :)
Ani nevíte, jak mě hřeje u srdce, že jste podobně naladěné jako já:)
Nebožčí filozofie, zajímavé, zajímavé, víc takových článků! =)
Nebožko, ty mi mluvíš z duše. Asi se vykašlu na nový blog, protože vždycky napíšeš všechno, co bych napsala sama :D
Souhlasím, soucitím, ani nevíš, jak moc.
To je hezky na tom světě, když člověk není jediná zavrženíhodná bytost :)
[5]: Ále, lidi si občas musej od toho 19. století odpočinout :D Krom toho vypadá, že čtou a souhlasej ;)
[6]: Kdepak, Asenath, nevykašleš se na nový blog, protože se na něj všichni těšíme a takhle bys nás zklamala:D
[7]: Ale vždyť tady občas je něco oddechovýho!:D Primárně jsem si ten blog zakládala, aby lidi mohli najít pořádný informace o 19. století a spisovatelích v češtině, a nikdy jsem sem nic osobního psát nechtěla. Už tak se mi to zvrtlo:D
A přesně tohle je ten důvod, proč na tenhle blog chodím tak ráda.:) Buď dál taková jaká jsi. Jsi skvost v této době, takových je málo.:)
Nevzdala jsem to. Nový blog je zde. Sic zatím zeje prázdnotou. Každopádně hlásím, že brzy bude co číst :)
Ach, konečně opět někdo, kdo je též nespokojen s dnešní dobou a její společností... Jen houšť, ať je nás co nejvíce a zakopeme blbce pod zem!
Tvůj přístup k životu je mi daleko bližší než ten většiny společnosti :)
[12]: Jsme, já nejvíc, a ty jsi na mě přitom taková ošklivá a zlá! :'(
[15]: Ha! Vidíte ji? Vidíte ji, jaká na mě je? :(
Ach, naprosto mi mluvíš z duše! Kéž by na světě bylo víc lidí jako jsi ty. Nechápu lidi, kteří se ženou za kariérou a žijí "život" (dá se to tak vůbec nazývat?) jako všichni ostatní. Nechci dělat nějakou práci jenom proto, že mi bude vynášet hodně peněz, chci dělat něco, co mě bude opravdu bavit. Chci prostě žít svým vlastním (pro některé zvráceným :D) způsobem života, který se rozhodně nepodobá tomu současnému a je mi to jedno. Nechci a nebudu se podřizovat konvencím. Ať to zní jakkoli naivně, je to tak! :)
Sláva, krásní (Annémoniným pojetím) lidé ještě nevymřeli.
Keby si založila nejaký klub "Nebožčiných dekadentních zvířátek" (napísala som to dobre?) tak sa doňho kľudne pripojím. Lebo to čo tu píšeš, tak to je nejak aj u mňa naprogramované.
Jsem vážně ráda za to, že se mnou souzníte! Je to více než potěšující:)
[20]: Ano, napsala jsi to dobře. Případně dám vědět, kdybych něco takovýho zakládala:D
skvělý článek! To je super, že nejsi ateista. To se v čechách moc nevidí. Tady když člověk řekne, že v něco věří, všichni se dívají jako na magora, přitom všude ve světě je to normál.
[23]: Díky! Jsem agnostik, občas inklinující k nihilismu:D
Nádherný to článek :) Taktéž miluji dekadenci, ale neuznávám její moderní pojetí - viz výstava Decadence now, primitivní fascinaci sexem, smrtí, návykovými látkami atd. Pro mě dekadence znamená jít zcela proti proudu, ale ne křečovitě jako mnoho dnešních rádobyrebelů. V dnešní době už nejde šokovat, nic už není nenormální či nemorální - ta pravá dekadence je odtržení se od společnosti a jejích soudů, jít si za tím, co mi skutečně působí potěšení a naplňuje můj život, také smíření se s tím, že nebude nikdy dokonalý a nehonění se za onou bájnou dokonalostí - dekadent umí najít krásu i v tom, co je na první pohled ošklivé.
S prokletci cítím, nejspíš stejně jako ty, jistou spřízněnost - povrchní materialistické cíle a doba mě neuspokojují...
Moc ráda bourám stereotypy o dnešních puberťácích (je mi sedmnáct, takže věkem mezi "puboše" patřím, i když jen tím věkem, pravda), co je nezajímá nic než chlast a pařby. Dost dobře nechápu lidi, co jdou každý večer někam do klubu nebo na diskárnu, jen tak zbůhdarma se ožírají do bezvědomí a koušou se s jedním klukem či holkou za druhým.. Ne, díky. Raději večer strávím nad knihou nebo si sednu se svým o generaci starším snoubencem do čajovny, budeme popíjet čaj, kouřit jednu za druhou a debatovat o Bohu... :)
[25]: Vidíš, a mně se zrovna Decadence now! strašně líbila:) Tohle podivné umění se mi líbí, takže jsem tím přirozeně byla nadšená.
Nemyslím, že to je dekadence, spíš jen žiješ, jak chceš. To dělám taky.
Třena karierní růst plánuju. Proč ne? Kariéra může být něco, co mě baví, takže v tom třeba budu dobrej, a půjdu nahoru? Nic na tom špatně není, protože budu šťastný.
[27]: Myslela jsem to jako protiklad vůči tomu, co se obyčejně bere jako dobře naplánovaný život, to je mé pojetí - to jsem přece psala už v prvním odstavci:) Kariérnímu růstu se nebráním, jde mi to, že nehodlám podřizovat svůj život šplhu po kariérním žebříčku jenom proto, že se to ode mě očekává a že by to bylo vhodné. To, co dělám, mě musí naplňovat.
Pravdepodobne by se nekteri z vas divili, ale i dekadentni smysleni se da spojit s retezem prace + nakup + domacnost. Je to spis tim ze zivot neni znazornenen dokonalym kruhem, ale elipsou. Je nepravidelny a i kdyz je clovek v kazdodennim kolotoci da se z nej obcas odskocit.
Navic kazdy by mel mit touho po sebevzdelavani, jakmile clovek prestane mit touhu po sebezlepsovani, prestane si vazit sam sebe.
Kdo mne zna, vi jak to cele myslim.
[29]: Ale to vůbec nepopírám, jenom je podle mě těžký najít ten správný bod, kdy tě ani jedna z částí tvýho života neubíjí a nezapomenout na to, že nějaký takový místo v té elipse je. Myslím, že vím, jak to myslíš, a souhlasím s tím.
Nakonec, tebe přece tvoje práce baví, jestli se nepletu?:)





Souhlas. Vážně nechápu, jak se dneska někdo může honit jen za prací a ke spokojenosti mu stačí řetěz práce-nákup-rodina. Neakceptuji žádné takové ,,už máš věk na vdávání/děti/whatever. Dělám, co chci, kdy chci, ať už to obnáší konec studia, rok práce a zase studium. Baví mě zkoušet nové věci. Baví mě si přivydělávat, baví mě studovat. Baví mě zjištění, že ještě nejsem připravená a ani nevím, jestli kdy budu na stereotyp a stejnou pracovní dobu.
A... ále nechci ti tu psát další článek :D