Dnes mám pocit dobře prožitého dne.
Opět jsem šla vrhat intelektuální pohledy po kavárně, protože jsem seznala, že jet na hodinu domů a pak jet zpátky do města do divadla (dělám uvaděčku, takže tam pracuju), nemá moc cenu a mnohem lepší bude dát si několik čajů a dort v kavárně.
Tak jsem tam seděla dvě hodiny, stihla si udělat dvě maturitní otázky a zjistit, že do kaváren se evidentně chodí jenom drbat. Povalovat se, číst si, přemítat a učit se tam chodím patrně jenom já.
Slečna servírka už si mě patrně pamatuje, protože mi přála pěkný zbytek dne, což se mi ještě nestalo, a to jsem v Dolce Vitě pečená vařená.
Dvě hodiny hrbení se nad renesancí a barokem měly za výsledek křupající záda, což byly skutečně zvuky hodné Nebožky. Nic to ale nemění na faktu, že sedět sama dvě hodiny v kavárně a pít čaj, je tak očišťující a povzbuzující jako málo co.
Zítra se chystám jít do kina. Asi ani nebudu nikoho lanařit, aby šel se mnou, prostě si udělám soukromý výlet na Cinema Mundi (což je jeden místní filmový festival) a pak půjdu s hezkým pocitem domů.
Pak jsem uháněla do divadla. Nevím, čím to, ale dneska speciálně jsem tam byla vyloženě ráda.
Jo, taky mám o sobě novej drb! Ono mi to tak pobavillo, že to sem plácnu. Nedávno jsem nesla na pódium kytky jednomu herci (znáte hru Caveman? Hraje tam takovej plešatej "asitaktřiciátník") a prý pak za mýma zádama gestikuloval ve smyslu, že jsem jako sympatická slečna. Divadlo je velice zábavná instituce. Navíc nikde jinde po vás herci nebudou chtít dobrovolně pusu:D
Teď jsem dorazila domů s představou, že začnu dělat otázku do dějepisu, abych zítra stihla ten Bibliotheque Pascal, ale už se mi nějak nechce. Doposlouchám Demented Are Go a půjdu si číst. Musím dopřekousat Znovunalezený ráj od Halldóra Laxnesse, abych měla další knížku na seznam na skandinavistiku.
Každopádně tyhle dny, kdy mám pocit, že jsem k něčemu byla, ať už to bylo věšení kabátů v divadle nebo ne, miluju. Motivuje mě to k dalšímu žití.
(Ano, to byl humor.)
Tohle je jeden z obrázků, který jsem nakreslila asi před půlrokem.
Mělo to být původně záhlaví, ale nesedělo mi tam, jak jsem si představovala.
Jmenuje se to Vražedná krása. Myslím, že je jasný proč.
pekne prozity den:) ta kresbicka je uchvatna a svym zpusobem hrozne roztomila:D