Serwus, mi drazí!
Včera mě moc potěšil (ale překvapil, ano, opravdu, velice, ne - ještě víc než velice) jeden takový odstaveček u Asenath.
Víte, je to tak, že se mi chce něčím být. Chci být prostě taková, jakou se vidím v představách.
Hrozně bych chtěla působit jako jistá Nebožka... od prváku mě uchvacovala, jak se ploužila po chodbách našeho ústavu v černém a s obojkem, brýle na očích a knihy v náručí. A já si říkala, že přesně takhle bych chtěla taky působit.
Takhle hezky étericky a tajemně, inteligentně a prostě hezky.
Mám svolení si to ublognout, tak už je to tady. Takové cti se mi dlouho nedostalo, a ani jsem o sobě nikdy až takové mínění neměla.
Tady (zejména někteří a oni ví, kteří:D) je vidět, že jsem velmi slušné a sofistikované knihofilní stvoření.
(A slečna se zarděla a sklopila oči.)
Dodatek:
Sehnala jsem si životopis Percy Shelleyho a Stendhala, tak se těšte na další pány v literární rubrice.
Až budu mít volnější chvilku, trochu to tady protřídím a zvelebím (myslím tím uspořádání témat a rubrik).
Si slávna ;)