Ranní toaleta dámy alžbětinské doby

19. února 2011 v 12:43 | Nebožka, Živá historie |  Jak se žilo nebožtíkům, než umřeli
Vyhovět módním požadavkům soudobé módy nebylo nikdy jednoduché. Ranní toaletu jedné dámy zachytil v roce 1605 Peter Rondel v knize The French Garden, a jak vidno, ani tehdy nebylo oblékání záležitostí několika minut. . .

"Haló! Kdo je v komnatě? Služebné, vy tu nejste? Jste hluché? Bože, jak dlouho mě necháte čekat? Rozdělejte rychle oheň, nahřejte lněnou košili a podejte mi ji!"
Paní se dále dožadovala vyztuženého živůtku.
"Já mluvím o damaškovém prošívaném živůtku s velrybími kosticemi. Jaké tkanice mi to dáváte? Tahle tkanice je moc krátká, nákončí jsou poškozená. Do toho se nezašněruji! Dejte to pryč. Vezmu si ten živůtek ze zeleného hedvábí! Podejte mi spodničku z šarlatového sametu. Kde jsou podkolenky? Kam jste včera položily podvazky?"
Pak je slyšet křik: "Dejte pryč tyhle nazouváky a podejte mi sametové pantofle. A ty bílé střevíce. Ne, odneste to, vezmu si španělské kožené botky, protože dnes půjdu na procházku. Zavaž tkaničky pevně, dvojitým uzlem, bojím se, aby se nerozvázaly."
Služebné aranžují kolem ramen dámy látku, aby ji mohly učesat. Vlasy jí třou nahřátou textilií, aby odstranily maz a lupy, pak je rozčesávají slonovinovým hřebenem.

"Bože! Češeš moc tvrdě, škrábeš, vytrháváš mi vlasy!"
Služebná se ptá: "Potěší vás vlasy rozpuštěné, nebo si přejete francouzský čepec?"
"Dejte mi čepec, myslím, že je venku chladno."
Dáma si z podané šperkovnice vybere sadu šperků do účesu, pak se opláchne a vyčistí si zuby. Dožaduje se služeb svého krejčího.
"Ať přinese moje šaty, ty zepředu otevřené! Nemám snad mít verdugado?"
Verdugado byla spodní sukně silně vyztužená obručemi a určující celkovou linii oděvu (viz sukně na obrázku). Tvar postavy mohl být také upraven vycpaným válcem zavázaným na kyčlích, který rozšiřoval boky a opticky zužoval útlý pas.
"Nevidíte snad, že chci své šperky?"
Paní dál komanduje své služky, až jí naaranžují požadované náhrdelníky, kapesník, závoj, rukavice, tašvici (malá taška nebo spíš měšec na drobnosti jako součást oděvu), masku, vějíř a nakonec široký tuhý límec kolem krku.
"Jak to, že je ten límec tak ušpiněný? Nevím, k čemu jste mi dobré, když ani neumíte udržovat oděvy v pořádku. Dejte to pryč a podejte mi jiný, ten krajkový."

(Docela by mě zajímalo, jaký den pak ona dáma prožila, kde byla na procházce a jestli měla dobrou náladu.)


Text jsem s drobnými úpravami přepsala z Živé historie, březen 2011. Budiž mi odpuštěno.


 


Komentáře

1 slánka | Web | 19. února 2011 v 15:15 | Reagovat

Já jsem tak ráda, že žiju v tomhle století. :D Ráno na sebe hodím co je ve skříni a jdu. Jak osvobozující (v porovnání s výše popsaným)! Máš super články o dobách minulých. Vypíchneš z toho vždy to nejzajímavější a i člověka, který nečte knihy o historii, to zaujme.:)

2 Nebožka | 19. února 2011 v 15:21 | Reagovat

[1]: Díky, o to se snažím! Ale tenhle text není přímo moje práce, zaujalo mě to v časopise, tak jsem si to dovolila reprodukovat.

3 Zlomený meč | Web | 19. února 2011 v 15:41 | Reagovat

Takže až na ten styl oblékání je to vlastně to samé co dnes :D

4 Nebožka | 19. února 2011 v 16:20 | Reagovat

[3]: Přesně tak! Akorát já třeba nemám služku:D

5 slánka | Web | 19. února 2011 v 17:40 | Reagovat

[2]: Já vím, ale už jen to přepsat, dát si s tím tu práci - to by se většině lidí nechtělo.:)

[3]: Ráda bych dodala, že máš neochvějnou pravdu, ale musím jít pohledat svůj damaškový prošívaný živůtek s velrybími kosticemi, seřvat služky a podrbat své mazem a lupy znečistěné vlasy. :D

6 Zlomený meč | Web | 20. února 2011 v 8:39 | Reagovat

[4]: Ale jednou budeš mít manžela... :D

7 Nebožka | 20. února 2011 v 13:06 | Reagovat

[6]: Pěkné by to bylo, ale přece jenom upřímně doufám, že to bude jenom jeden z jeho mnoha kladů, a ne ten ústřední rys:D

8 monuminous | 20. února 2011 v 13:45 | Reagovat

Vypadá to skoro, jako by na  podobnou úlohu po Nebožčině boku mohl aspirovat sám Zlomený meč :D!

9 Elysia | Web | 20. února 2011 v 13:58 | Reagovat

damy na tech obrazech vzdycky vypadaji tak krasne, ale kdyz si clovek uvedomi jakou tenkrat meli hygienu tak se musi hnusem otrast. tyhle vypravy do dob vlastne ne zas az tak davnych me bavi, hned jsem vzdycky radsi ze ziju dnes:)

10 Irwain Nornossa | E-mail | Web | 21. února 2011 v 1:46 | Reagovat

A i díky tomuhle článku jsem rád, že ta doba je za námi, že jsme vyspělejší. I když se mě to netýká.

11 Nebožka | 21. února 2011 v 19:45 | Reagovat

[9]:: Jim to nejspíš ani nepřipadlo, protože tak žili pořád. Alžbětince by možná zase obtěžovaly naše hromady krémů proti vráskám, super řasenky a linky a make - upy. . . Myslím, že nemusím dál pokračovat:D

[10]:: Ano, též si myslím, že je mi milejší použít šampon míso nahřátýho hadru.

12 Blackwish | Web | 21. února 2011 v 21:13 | Reagovat

no . .aspoň, že nechtěla kafé :D:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.