Mí oblíbení literární hrdinové

26. ledna 2011 v 22:10 | Ne, bože! |  Ze života, hlavy i srdce Nebožky
Když jsem si dneska tak četla v tramvaji cestou do divadla, tak mě napadlo, že by možná nebylo úplně špatný si tak nějak projet svoje oblíbený literární postavy, který mě nějak ovlivnily a zanechaly v mé paměti nějakou stopu.
Četla jsem toho spoustu (použiju cimrmanovský obrat - "To neznamená, že bych se tím chtěl(a) nějak chlubit. . . To je prostě fakt!":D), ale to ještě neznamená, že všechno ve mně zanechalo nějakou nesmazatelnou vzpomínku. Těch vyvolených je pár - jak jsem teď po dopsání článků zjistila, jsou dva.

A cenu za nejoblíbenějšího hrdinu získává. . .

LISBETH SALANDER!

Přiznám se, že nejdřív jsem viděla film, zamilovala se do Noomi Rapace, resp. Lisbeth, následkem čehož jsem rozhodla, že se naučím švédštinu, abych jí mohla říct něco jako Jag älskar dig (třeba se mi nebude smát jako Kitty, když jsem jí čtyřikrát po sobě sdělila I love your band!)

Posléze mi má drahá kamarádka půjčila ono opěvované Millenium. Láska k Lisbeth byla dovedena do úplného konce. První dva díly jsem přečetla jedním dechem (a to doslova, tak mě to bavilo), třetí čeká, až dočtu Červený pokoj od Strindberga (to je na seznam literatury na skandinavistiku, musím toho mít co nejvíc, aby naznali, že něco takovýho jako jsem já, prostě musí přijmout).

Ale k věci. Proč Lisbeth?
Protože je jiná, myslí si svoje, dělá si svoje.
Je drobounká (ehm. . . Já si nemůžu pomoct), ale silná. Má mít kolem 150 centimetrů a asi tak 40 kilo, ale dokáže vyřídit i dva motorkáře - má totiž paralyzér.
Je alternativní - má piercingy v uchu, v nose má dva, na zádech tetování draka, na krku vosu. . .
Je mi blízká svojí nechutí k společnosti, kterou nepovažuje za vybranou - čili jí vyhovující.
Je chytrá, což její okolí nechápe (moje okolí naštěstí tento fakt už přijalo:D) a nadprůměrně inteligentní.

Navíc má na mě dobrý vliv. To kvůli ní jsem se rozhodla, že se vrhnu na sebeobranu. Jsem totiž jako Lisbeth +18 centimetrů a +10 kilo. Piercingy sice nemám, ale. . . Pro svůj dobrý pocit!
Nakopnout někoho mezi nohy není až taková věda, ale mít pod kontrolou svoje tělo a vědět, co dělat v ohrožení, to se vždycky hodí. I když mě patrně žádnej Salaščenko, Niedermann, ani Magge Lundin ohrožovat nebude;)
Ale člověk nikdy neví.


Na druhém místě by se patrně umístilo CANTERVILLSKÉ STRAŠIDLO.
To především kvůli tomu, jak se marně snaží někoho děsit a nejde mu to (já se ale nikoho děsit nesnažím, aby bylo jasno:)), je nepochopen společností (jako já), protože má holt jiný životní cíle (v mým případě to bylo osvobození z tělocviku a smrt infarktem, protože to je rychlý).
Navíc je to taky nebožtík, muhah!


Třetí místo jsem zatím neobsadila. Každopádně až bude vhodný kandidát, dám vědět a nominuju ho.
 


Komentáře

1 Vinter | Web | 26. ledna 2011 v 22:21 | Reagovat

Lisbeth je úžasná, též jsem si jí oblíbila. Vlastně jsem si oblíbila celou trilogii Milénium (v knižním podání) :)
Filmy špatné sice nebyly, ale už neměly takové kvality jako knižní předloha (ale tak to bývá skoro u všeho).

2 Zlomený meč | Web | 27. ledna 2011 v 10:19 | Reagovat

Proč mě to vůbec, ale vůbec nepřekvapuje? :D Onehdá jsem četl recenze na filmy a když jsem koukal na fotky, říkal jsem si- to by bylo něco pro Nebožku oO
A ono jo! :D Mám tě přečtenou jako svoje papuče, děfče 8-)

3 Lili | E-mail | 27. ledna 2011 v 11:19 | Reagovat

Já zatím tedy viděla jen film. S knihami čekám na svojí první výplatu, až si je budu moct pořídit, protože jsou věci, které mi nestačí jen půjčit z knihovny. Její míry mě mile překvapily, takhle se s ní aspoň víc ztotožním. Měřím sice o 6 centimetrů víc, ale váhově na tom budeme stejně, akorát že já bych nikoho nesložila. Já jsem prozatím spíš tak dělaná na útěk s křikem :D Švédština mě taky láká, ne jako obor, ale nějaký céčkový předmět by se hodil. Dřív jsem se chtěla učit finštinu, ale švédština se mi zdá praktičtější a vzhledem k tomu, že je to také germánský jazyk jako němčina, kterou studuji, si myslím, že mi bude i bližší

4 Irwain Nornossa | E-mail | Web | 27. ledna 2011 v 17:07 | Reagovat

Pamatuji si, jak mě tenhle Cimrmanovský obrat rozesmál, když jsem to viděl.
Lisbeth. No, rozhodně zajímavá postava.

5 Nebožka | 27. ledna 2011 v 19:22 | Reagovat

[1]: Mě ty filmy připadly fajn. Snažila jsem knihy a filmy vnímat každý jako svébytný dílo. Oboje mě bavilo:)

[2]: No přečtenou mě máš možná zčásti, ale určitě ne úplně. Vždycky se najde něco, co by u mě ostatní nečekali:D

[3]: Švédština je hlavně o hodně jednodušší. Gramatika je lehká, s výslovností je to horší. Ale věřím, že i to se mi časem zautomatizuje. Třeba spolu jednou budeme komunikovat švédsky;)

6 Zlomený meč | Web | 28. ledna 2011 v 13:06 | Reagovat

[5]: Nenič mi moje iluze :(

7 Nebožka | 28. ledna 2011 v 14:22 | Reagovat

[6]: Aale klidně si je nech, ty iluze!

8 Lili | E-mail | 28. ledna 2011 v 20:23 | Reagovat

S výslovností to asi horší je, je to poměrně tvrdý jayk, stejně jako němčina, co se výslovnosti týče.
To by bylo fajn komunikovat švédsky.

9 Nebožka | 29. ledna 2011 v 11:43 | Reagovat

[8]: No to taky, ale spíš poznat kdy platí, že sk = ch a kdy sk = sk a tak dál. Musím prostě doobjevit tu logiku:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.