Září 2010

Vangelis

26. září 2010 v 19:20 | Nebožka |  Hudba, videoklipy, skupiny . . .
Pokud se potřebujete uklidnit nebo si chcete odpočinout, pusťte si Vangelis. Je to nádherná (a podle mě epická) hudba, která uspokojí každé ouško.


Známé Conquest of paradise


Pinta, Nina, Santa Maria



Jaké to bylo být dítětem v 19. století

21. září 2010 v 18:52 | Nebož |  Všední život
Pokud si říkáte, že dnes se děti nemají bůhvíjak dobře a nebo si nedejbože myslíte, že vás vaše maminka nemá dostatečně ráda, pak byste se patrně měli vrátit do doby před dvěma sty lety. Možná byste byli překvapení (možná taky ne, ale to už je vedlejší.)
Dnešní děti si vlastně nemají na co stěžovat - až na výjimky jim rodiče dávají najevo, že je mají rádi a mají s nimi blízký vztah. Tak to ale nebylo vždycky. Tak například do 12. století se prakticky neobjevují vyobrazení dětí jako takových - to, co tehdy malíř nazval dítětem, byl malý Ježíšek, ovšem bez jakéhokoli atributu dětství. Teprve kolem 15. století už děti začínaly vypadat jak měly a citový vztah rodičů k dětem, jak jej známe dnes, se začal výrazněji objevovat v 19. století.

Právně se za dítě počítaly pouze děti do 7 let věku, od 8 do 14 let byly tzv. nedospělé, období mezi 15 až 24 let bylo obdobím dospělosti a teprve od 24 let byl dotyčný právně zletilý.

Ale pojďme hezky popořádku: když maminka porodila, novorozeňátko bylo preventivně plesknuto přes zadeček, bylo řádně umyto - to znamená, že se vyčistily veškeré tělní otvory a pak došlo k první koupeli, která mimochodem i symbolizovala očištění od dědičného hříchu. Ani voda po koupeli nezůstala nevyužita: vodu po chlapečkovi bylo dobré vylít na zelený drn, aby zdravě rostl a byl silný, a vodu po děvčátku po jabloňový štěp, to aby bylo krásné.
Nezbytnou součástí byl i křest. Za křestního kmotra byly často žádány osobnosti z nejbližšího okolí a tato žádost se zpravidla neodmítala. Takový kmotr pak provázel dítě vlastně celým jeho životem - obdarovával jej v den svátek, narozenin a jiných událostí a v případě osiření dítěte, se měl stát jeho poručníkem.

Dámy v portrétech z 19. století

20. září 2010 v 16:33 | Nebožák |  Kultura
Vždycky mě bavilo pozorovat ty namalované tváře a znehybnělé prsty, zmrzlé úsměvy, zákruty šatů. . . A ty tahy štětcem. Ráda přemýšlím nad tím, jak moc si je ten člověk podobný, jaký byl, když žil, co si myslel a jaký byl jeho osud.

Portréty mají nepopsatelné kouzlo.

Henriette Brown - Portrét dámy

"To smrt si začíná, celý život po mně šátrá" aneb rozhovor s J. H. Krchovským

1. září 2010 v 12:21 | La Duchesse |  Variace pro temnou strunu
J. H. Krchovský
Přepis z MF Dnes, 21. srpna 2010

Myslím, že pana Krchovského snad ani není potřeba představovat, protože jeho morbidní říkanky jsou na tolik známé a částečně i zlidovělé, že jej leckdo zná, aniž by to věděl.

Konec konců, obrázek si o něm uděláte sami nejlíp,
když se začtete do rozhovoru s ním, jenž přinesla MF Dnes.

(Dávám sem jenom pasáž o smrti, celý rozhovor je dlouhý, zabere asi tři A4 stránky. Tak kdybyste chtěli, tak to pak můžu doplnit.)


Říká se vám "mladý stařec" Krchovský. S letošní padesátkou na krku se cítíte ještě starší?
Cítím se velice mladý, ovšem u vědomí, že už tak mladý nejsem.

Temnou poezii jste psal už v osmnácti.To vás smrt vždycky tak přitahovala?
Mě nepřitahovala - mě znepokojovala, strašila a trápila. Když k nejkrásnějšímu daru - životu - dostanete jako prémii smrt, co potom s ním? Smrtí se nezaobírám jako nekrofil, ale coby zaklínač, zaháněč. To ona si začíná, celý život po mně šátrá. A já se jí celý život bojím.

Ale když o ní stále píšete, není pak ještě přítomnější?
Jednak o ní nepíšu stále, mám i jiná témata, a jednak je smrt přítomná všude a skrytě ve všem, a spíš je náhoda a zázrak, když se někomu něco nestane a všechno je ještě tak, jak je. Isaac Bashevis Singer cituje ve Starých láskách židovskou moudrost: Bez práce by život byl jenom jeden nekonečnej pohřeb. A jelikož pracovat nehodlám, nemůžu se vyhnout ani myšlenkám, které se dostaví, pokud nejsem zapřažený v každodenním kolotoči, v honbě za živobytím nebo pouhým přežitím.