6. května 2010 v 20:24 | La Duchesse
|
Většně lidí se ve spojitosti s židovstvím vybaví zákaz konzumace vepřového masa a tragédie II. světové války. Jiní zase tvrdí, že židé jsou boháči se zahnutým nosem, další je má (nebo měl) za lichváře. Dnes se zaměřím na ty nejpodstatnější události v dějinách, podrobnější historie a vývoj vás bude čekat v některém z následujících článků.
Třebaže dnes už tuhle kulturu v nějaké rozvinutější formě najdeme prakticky jenom v Izraeli, po mnohá staletí židé rovněž tvořili podstatnou součást evropského obyvatelstva. Už od počátku ale patřili k utiskovaným.
Nešlo jenom o to, že byli "jiní", ale ostatním bylo trnem v oku jejich bohatství (netřeba připomínat, že židé mají velmi dobře rozvinutý smysl pro obchodní záležitosti) a další argumentem bylo tvrzení, že židé zavraždili Ježíše. Když uvážíme, že křesťanství ještě donedávna hrálo ve společnosti poměrně velkou roli, je jasné, že být žid asi nikdy nebylo úplně jednoduché. Vždyť antisemitismus žije dodnes.
Ve starověku se judaismus postupně formoval, oddělilo se od nějkřesťanství a brzy začalo hrát prim v náboženské rovině. Ve středověku vznikala židovská ghetta, docházelo k pronásledování židů a pogromům. Jak jsem už předeslala, židé mají velmi dobrého obchodního ducha, takže se měli docela dobře. Stávalo se i to, že si od nich panovníci půjčovali peníze; to, že je pak třeba odmítali vracet, je už druhá věc.
Na počátku 18. století se objevuje chasidské hnutí, za jehož zakladetele je považovaný Baal Šem Tov (první obrázek), zvaný Bešt. Chasidismus hlásal radost ze života spojenou se zbožností (tedy že by se tyto dvě věci neměly vylučovat). Velmi zjednodušeně řečeno jde o velmi zbožné židy, ale o tom až někdy příště, protože téma chasidismu se nedá rozvést pouze v jedné větě. Důležitým faktem je i to, že ani chasidismus to na počátku svého zrodu neměl jednoduché, protože se dostal do konfliktu s klasickým "rabínským" judaismem a takříkajíc mu přetáhl věřící.
Dalším důležitým zlomem v dějinách náboženství je vznik sionistického hnutí na konci 19. století, které v určitých oblastech přetrvává dodnes. Jeho zakladatelem byl novinář Theodor Herzl (druhý obrázek). Ten zastával názor, že by židé měli mít svůj vlastní stát, a svým způsobem tak přispěl ke stěhování do Palestiny.
Neopomenutelným zlomem v dějinách židovstva je druhá světová válka a tragédie holocaustu. Antisemitská nálada tehdy narostla do obludných rozměrů přičiněním Adolfa Hitlera, který lidem namluvil, že za hospodářskou krizi Německa vlastně mohou židé, že je to podřadný národn a je třeba je odstranit. Všechno to skončilo smrtí šesti milionů židů a jiejich dříve početná evropská populace nenávratně zmizela.
Samostatný židovský stát byl vytvořen až roce 1948, čehož se Herzl už nedožil. Možná by ale byl zklamaný, kdyby zjistil, že postavení zbytku židů nezlepšila ani existence vlastního státu. . .
Dobrý úvod, na přednášce nám toho bylo o historii bylo řečeno docela dost a nejzajímavější mi přišlo zejména vyvedení Židů z Egypta.
Doufám, že o chadismu se tu ještě něco objeví, páč o něm nevím prakticky nic ,)