19. Wave Gotik Treffen

26. května 2010 v 17:13 | La Duchesse |  Hudební festivaly, koncerty a jiné zajímavé akce
Šalom, mí drazí,
tak jsem se živá a zdravá vrátila z Wave Gotik Treffen s pocit naprostého uspokojení (až na propásnuté Suicide Commando). Slíbila jsem, že zase napíšu, jaké to tam bylo, takže teď jdu dostát svému slibu. Ale i nebýt toho, stejně bych vás popisu tohoto ráje na zemi neušetřila.


Preludium: Vyjde to, nevyjde to?
Celý rok jsem se těšila na WGT. Vlastně jsem žila už ode dne odjezdu nadějí, že se dostanu i na nadcházející akci. Jenomže to jsem ještě netušila, kolik komplikací mě bude čekat.
Za prvé, nebylo jisté, zda budou peníze - aneb věčný problém chudého dekadentního studenta, tedy mé maličkosti. Finanční otázka se nakonec vyřešila, ale bohužel ne úplně včas, takže jsme lístky objednávali později a aby náhodou stresu (ono stačí už jenom to, že třeba ty lístky nestihnou dojít) nebylo málo, tak ještě nějak ta objednávka nebyla přijatá nebo co, takže jsme asi týden čekali, až nám dojde faktura. Poté, co můj drahý napsal organizátorům, že nám pořád nic nepřišlo, jsme se dozvěděli, že daná zpráva měla přijít pár minut po objednání - jistě si dovedete představit, jak moc nás to potěšilo (ano, to je ironie blížící se sarkasmu). Když se podařilo to objednat (po dnu stráveném v pochybách, jestli se vůbec na místě dá koupit lístek na místo pro stan a za kolik, a tedy, jestli vůbec bude kde spát), tak pro změnu stávkoval Paypal. Nebudu vás napínat, všechno se naštěstí vyřešilo a my si za několik dnů šťastně vyzvedli lístky v Agře.

Den první aneb Vážně tam dojedeme?
Autobus nám jel o půl třetí ránodo Prahy a o čtvrt na sedm jsme měli nasednout do autobusu směřující do Lipska. Ten si ale dával na čas, takže přijel o čtvrt hodiny později. Dovedete si jistě představit, jaké to je, sedět na nádraží a doufat, že vám pak ten jediný autobus v Praze neujede.
Když jsme konečně dojeli do Prahy (díkybohu včas), řešili jsme pro změnu problém, jestli jsme nastoupili do správného autobusu. Nikdo tam nemluvil česky, řidič byl Bulhar nebo co, a nebyli jsme si jistí, jestli náš dotaz, zda autobus jede skutečně do Lipska, byl správně pochopen.
A to ani nepočítám fakt, že se kolem autobusu pohyboval řidič, co vypadal dost nesvéprávně, takže představa, že by tohle šilhající a kulhající stvoření (pardon) mělo řídit náš autobus, bylo docela hrůzostrašná.
Každopádně, kolem půl jedenácté jsme už byli v Lipsku a hledali tramvaj jedoucí na Dolitz - tedy do kempu.
Vybalili jsme stan, seznámili se s holandskými sousedy (s kterými jsem si toho moc neřekla kvůli své angličtině, ve které zvládám akorát jakž takž psát, ale aktivně komunikovat už moc ne) a pak vyrazili na ZEROMANCER. Nebyli tak úplně špatní, ale že bych na to chtěla jít znova, to ne. Taková průměrná věc.
Následovali GENITORTURES, úžasný fetišistický metal, který jsem předtím neznala. Vystoupení se mi vážně líbilo (holt mám ráda fetiše), přece jenom dominace a fetiš na pódiu je sexy:)
Pak jsme se na chvilku stavili do Darkflower, kde hrál DJ CHRIS (Agonoize), bylo tam strašně nacpáno. Potkali jsme se tam s kamarádkou od Zvířete (ano, to jest můj přítel, a ne, nemůžu mu říkat normálně:)), chvilku pobyli, pak se šli podívat na jednu deathrockovou party a pak umřeli ve stanu.

Den druhý alias Andi, cos mi to udělal?
Sobota měla být nejnáročnějším dnem, protože hrály ty nejzajímavější kapely. Bohužel se dost často kryly, ale i tak jsme si tenhle den užili.
Nejdřív jsme vyrazili na LOS CARNICEROS DEL NORTE, moji zbožňovanou kapelu. Až na ten příšerný zvuk, kdy vokál bolestně zanikal, jsem byla nadšená, zahráli všechno, na co jsem se těšila - mimo jiné Doctor Caligari a Nosferatu en Barakaldo. Na pódiu se jim pohybovala i zombie, cenila na nás zuby, šklebila se a dodávala tomu hezkou atmosféru. A vůbec, zjevně si to užívala i kapela sama.
Po Španělech následovali CHRIST VS. WARHOL, tolik očekávaná kapela. Byli úžasní, úžasní, úžasní! Hned bych si na ně zajela znovu, ale hned tak to nebude. Jenom si nepamatuju názvy všech těch píniček, co hráli, mám na to hrozně špatnou paměť. Pokud vám to pomůže, hráli Paperdolls.
Po Eveghost a spol. Jsme přesunuli na kousek RABIA SORDA, což byla jedna z mála elektro kapel, na které jsme se dostali. Rabia zněla taky naprosto úchvatně a mrzí mě, že jsme je nestihli celé. Následoval ROTERSAND a jejich speciální host RONAN HARRIS. Vzhledem k tomu, že jsem je předtím moc neznala a věděla jsem jenom, že to, co jsem od nich slyšela, se mi líbilo, asi vám nepovím, co konkrétně hráli. Každopádně to stálo za to, Rascal vlezl mezi lidi a zpíval.
Po Rotersand jsme uháněli na BLOODY DEAD AND SEXY, což je jedna z mých srdcovek. Bez průtahů rovnou říkám, že jsem nadšená a chci je zase slyšet! Mimo jiné hráli Friend in Mescalin a Bloody Rose a pár písniček z nového alba An eye on you. Aaach, já chci ještě!
Pak nás čekali SEX GANG CHILDREN, který měli ale maximálně zklamali. Nikdy bych nečekala, že to řeknu, ale nic tak nudnýho jsem ještě nezažila. Miluju Sex Gangy, ale teď nevím, co si mám myslet. Po chvilce jsme odešli, protože všechno znělo tak divně, nudně, jako by to ani nebyli Sex Gang Children, ale nějaká divná kapela. Pokud vím, tak hráli spíš novější písničky, takže je dost možný, že právě proto to bylo tak tragický. Mám doma jejich starší alba a ty novější vůbec neznám.
Potkali jsme tam ale jednoho zajímavýho deathrockera (já s ním teda nemluvila, víte proč, už jsem si stěžovala, jenom jsem poslouchala), s kterým jsme čekali na Sex Gangy.
Nakonec jsme měli v plánu zajít na Johanna (Suicide Commando) do Agry, kde měl "Djovat", jenomže já už byla úplně mrtvá a má drahá polovička sama jít nechtěla.

Den třetí aneb Now I´m feeling zombified!
V neděli jsme měli v plánu jít na Lolu Angst, Suicide Commandon a nakonec na Alien Sex Fiend.
Nejdřív hrála LOLA ANGST v Parkbuhne. Název místa by nebyl tak důležitý, ale vzhledem k tomu, že to místo se skoro nedá najít, tak považuju za nutné ho zmínit. Naštěstí jsme potkali pár lidí, co tam mířilo, takže jsme to celkem bez problémů našli a užili si Lolu tak, jak jsme chtěli.
Ne tak večer, kdy jsme celí natěšení na SUICIDE COMMANDO, vystoupili z tramvaje a mysleli si, že jdeme dobře. Chyba. Ono vyznat se v obrovským parku, kde máte miliony cestiček a stage je kdesi uprostřed, není zrovna lehký se vyznat, natož, když ani nevíte, ve které části zrovna jste. Výsledkem tedy bylo to, že jsme se motali po parku, Commando jsme nenašli. Ne, radost jsme z toho fakt neměli.
Náladu nám vylepšil Nik Fiend. Protože jsme tušili, že nebudeme jediní, kdo se na ALIEN SEX FIEND bude chtít dostat, vyrazili jsme, když předcházející Lacrimosa končila svůj výstup. A dobře jsme udělali, protože jinak bychom se tam nejspíš nedostali. Nějak se nám podařilo dostat se zhruba do třetí řady, takže jsme hezky viděli. Jediný, co mi lezlo na nervy, bylo těch několik pogujících bláznů. Vážně nechápu, proč pogovali zrovna na Alien Sex Fiend. . . Každopádně jak řekl drahý, Fiendy už nejspíš nikdy neuvidíme, měli jsme vážně štěstí, že to tak hezky vyšlo. Usnout naprosto vyřízení po tak úžasným koncertě, to stojí za to:D

Den čtvrtý neboli I´m bride of the monster!
Vlastně celé pondělí jsme strávili ve Werku. Aby se nestalo, že nestihneme Kitty in a Casket, vyrazili jsme dřív a stihli i celé DEAD UNITED. Byla to docela dobrá kapela, nepřipadlo mi to sice nikterak neobyčejné, ale nemůžu jim upřít zábavnost celého vystoupení. Nejdřív jim po pódiu pobíhala mumie, pak tam šílený doktor vyndával a strkal zpátky do břicha střeva a nakonec byla mumie či co zbavena končetiny za pomoci motorové pily. Zpěvák fanoušky podaroval umělým mozkem:)
Následovalo úžasné psychobilly KITTY IN A CASKET, vyloženě jsem se nemohla dočkat. Zahráli nám Bride of the monster, Cannibal Paradise, Undead men, Sweet Nightmares, Space Invaders a další. Stejně jako Bloody dead bych si i Kittynky dala ještě jednou, tak byli úžasní! A moc rychle to uteklo.
Posléze jsme se odklidili na chvilku do kempu a pak se vrátili na THE CREEPSHOW. Ti byli taky perfektní. Byli skvěle sehraní, všechno to hezky šlapalo.
Poslední akcí, na kterou jsme zašli, byla NURSE WITH WOUND, což je takový experimentální projekt (snad jsem to specifikovala dobře) Stevena Stappletona. Jeho hudba evokuje spoustu představ, ale na druhou stranu uspává (a to zvlášť, když víte, že dneska nemůžete spát, protože máte vybitý mobil a kdyby se stalo, že nezazvoní budík, zaspíte a nedostanete se domů). Každopádně Nurse with wound se mi vážně líbil(a).

Den čtvrtý alias Odjezd
Jak probíhal odjezd (stejně jako příjezd byl komplikovaný), to se mi už vážně nechce popisovat, snad mi to prominete.
Celou cestu domů jsem si v přestávkách mezi pospáváním přehrávala všechny zážitky a dospěla k jedinému závěru: příští rok chci zase dosáhnout nirvány!
 


Komentáře

1 Channah | Web | 26. května 2010 v 17:59 | Reagovat

The Creepshow!!! Sedím v koutě a tiše závidím.
Mimochodem chtěla bych vidět to kulhající stvoření, asi jsem hnusná:D

2 Dalarius et Laixi | E-mail | Web | 26. května 2010 v 18:03 | Reagovat

Nejspíš budu jediný, kdo nebude závidět. Ale věřím, že sis to užila. :-)

3 La Duchesse | 26. května 2010 v 18:17 | Reagovat

[1]: Věř mi, že nechtěla:D

4 Channah | Web | 26. května 2010 v 19:48 | Reagovat

[3]:To byla až natolik děsivý jedinec??

5 Lúmenn | Web | 26. května 2010 v 21:18 | Reagovat

No tedaaa tak to musela být akcička jak se patří:D škoda že na fotkách není víc tvé maličkosti, zajímalo by mě jak ses vyfikla na takovou mega zlogothyckou akci:) Každopádně supr, že jste si to tak užili, až se zas někdy potkáme v šalině tak mi vylíčíš ještě podrobnosti:D

6 Aladar | 26. května 2010 v 22:33 | Reagovat

To na ASF nebylo pogo, jenom ubohej pokus :D Mela bys videt, co se delo na NIN :D

7 La Duchesse | 27. května 2010 v 14:37 | Reagovat

[6]: To už máš jedno, jestli to byl nebo nebyl pokus:D

[5]: Nijak extra jsem vyfiknutá nebyla. Jednak se ve stanu dost blbě něco tvoří a hlavně to není tak důležitý, podle mě teda:D

[4]: Byla? Byl, ono to bylo švidrající chlap:D

8 Channah | 27. května 2010 v 15:33 | Reagovat

[7]: Překlep

9 La Duchesse | 27. května 2010 v 17:21 | Reagovat

[8]: Napadlo mě to, neboj:)

10 Aladar | 27. května 2010 v 23:12 | Reagovat

Me by teda spis zajimalo, kolik lidi na ASF zkolabovalo :D

11 La Duchesse | 28. května 2010 v 15:21 | Reagovat

To nevím, napiš pořadatelům:D

12 Chloë | Web | 1. června 2010 v 11:05 | Reagovat

Aj ja ceeeeem *fnuk* zatiaľ budem ticho v kúte závidieť..ale ja sa tam raz snád dostanem :D

13 La Duchesse | 1. června 2010 v 13:00 | Reagovat

[12]: Určitě se tam dostaneš! Držím ti palce:)

14 Elysia | Web | 10. června 2010 v 14:23 | Reagovat

muselo to byt paradni, ale nedokazu si predstavit jak ste museli byt vyrizeni, ja bych asi po takove akci spala tyden v kuse:D

15 La Duchesse | 10. června 2010 v 14:32 | Reagovat

[14]: Já jsem se dala do pořádku celkem rychle. Jenom ty nohy mě bolely:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.