Jaký asi byl Baudelaire?

28. ledna 2010 v 17:21 | La Duchesse |  Charles Baudelaire
Kdyby se mě někdo zeptal, koho bych chtěla potkat nebo kdo je mou největší platonickou láskou, neváhala bych ani sekundu. Baudelaure, drahý Charles Baudelaire.
Možná to bude znít divně, ale když jsem si za svých uplakaných večerů čítávala jeho Květy zla, měla jsem dojem, že vím, o čem píše, že mu rozumím, že on by rozuměl mně, pocit, že bychom určitě byli spřízněné duše byl tak neodbytný, že jsem si vybájila, že až umřu, tak se potkáme a bude to nádherné setkání.
Jako člověk mě fascinoval, i když s ním jistě nebylo lehké pořízení, byl to bohém, který utíkal do snů, místo aby žil skutečným životem.
Nevím proč, ale zrovna tihle rozervanci mi k srdci vždycky přirostou víc než vyrovnaní a "dokonalí" jedinci, kteří nelitují ničeho, co kdy v životě udělali anebo naopak litují všeho.
Mám ráda lidi, kteří si jdou svojí vlastní cestou, a myslím, že Charles je jedním z nich.

Tak jaký Baudelaire byl? Stačí nahlédnout do "deníku", do jakýchsi náčrtů zamýšleného životopisu, a získáme celkem jasnou představu. . .

"Pocit samoty, už od dětství. Přestože jsem vyrůstal v rodině a hlavně mezi přáteli, - převládl u mne pocit údělu věčné samoty.
A přeci, obrovská chuť žít a radovat se."

"Politika. - Nemám přesvědčení, jak mu rozumějí lidé mého století, neboť nejsem ctižádostivý
Nemám v sobě žádný základ pro nějaké přesvědčení.
V počestných lidech je jakási zbabělost nebo spíš ochablost.
Jedině gauneři jsou přesvědčeni, - o čem? - O tom, že musejí mít úspěch. A taky že ho mají.
Jak bych mohl mít úspěch, když nemám ani chuť se o něj pokoušet.
Lze založit slavné říše na zločinu a vznešená náboženství na lži.
Avšak i já mám určité přesvědčení ve vyšším slova smyslu, ale to moji současníci nemohou pochopit."

"Skoro celý náš život je věnován pošetilým zajímavostem. Přitom jsou tu ale věci, které by měly v maximální míře probouzet zájem lidí, ale když soudíme podle běhu jejich každodennáho života, vůbec je nezajímají.
Kde jsou naši mrtví přátelé? Proč tu jsme? Přicházíme odněkud? Co je to svoboda? Může být v souladu se zákonem prozřetelnosti? je počet duší konečný nebo nekonečný? A počet obyvatelných zemí? Atd., atd."

"Co je to láska? Potřeba vyjít ze sebe samého. Člověk je zvíře, které zbožňuje. Zbožňovat, to je obětovat se a prostituovat. Takže veškerá láska je prostituce."

"Vždy mě udivovalo, že ženy pouštějí do kostela. O čem si asi tak s Bohem povídají?"

"Už jako dítě jsem měl v srdci dva protichůdné pocity: hrůzu ze života a nadšení životem. To je typická skutečnost u líného a nervózního člověka."
 


Komentáře

1 Ophelia | Web | 28. ledna 2010 v 17:44 | Reagovat

Pochmurný, trochu romantický, duchovní, tajemný, baudelairovský, zajímavý, zamyšlení-vhodný, sakra...! Tvoje články sice nestojí ani za špetku přídavných jmen, ale mě se prostě líbí! Hlavně tady jak je tam: "Vždy mě udivovalo, že ženy pouštějí do kostela. O čem si asi tak s Bohem povídají?" To mě dostalo

2 La Duchesse | 28. ledna 2010 v 17:45 | Reagovat

[1]: Počkej, jak nestojí za špetku přídavných jmen? To znamená, že jsou strašný? :)

3 Ophelia | Web | 28. ledna 2010 v 17:47 | Reagovat

[2]: Ne! To samozřejmě ne! Jen, že je k nim hrozně těžký vymýšlet přídavná jména :D K ostatním lidem to jde jako po másle, jenže u tebe se to tak trochu zadrhává :)

4 La Duchesse | 28. ledna 2010 v 17:49 | Reagovat

[3]: Aha, před tím jsi mě tím trochu zmátla :D

5 Ophelia | Web | 28. ledna 2010 v 17:50 | Reagovat

[4]: to je mým smyslem (ale tentokrát ne-e :))

6 Rusalka | Web | 28. ledna 2010 v 18:47 | Reagovat

Hrůza ze života a nadšení životem... to taky částečně plní mé srdce.

Musím Ti pochválit naprosto úchvatný nový vzhled blogu. ;-) Ten obrázek jsi malovala?
Tajuplné!!

7 Blackwish | 28. ledna 2010 v 21:47 | Reagovat

To nové záhlaví je opravdu úžasné;) Mimochodem - budeš ten obrázek teda rámovat? :)

8 Elysia | Web | 28. ledna 2010 v 22:52 | Reagovat

pekne nove vzezreni:) baudelaire byl a stale vlastne je zajimava osobnost, kez by takovych bylo vic..myslim tim vic lidi, kteri proste jsou sami sebou...

9 La Duchesse | 29. ledna 2010 v 9:11 | Reagovat

[8]: To nepochybně. Jenom zrovna ten Baudelaire mě tak neskutečně fascinuje :)

10 La Duchesse | 29. ledna 2010 v 9:20 | Reagovat

[7]: Zarámuju, až bude čím! :)

11 Anča | Web | 29. ledna 2010 v 12:22 | Reagovat

Také myslím, že bych si s ním velmi dobře rozumněla.  Troufám si trvdit, že i já se snažím jít svou vlastní cetou a určité pohledy na svět s Baudelairem sdílím :)

12 La Duchesse | 30. ledna 2010 v 12:37 | Reagovat

[11]: Tak to jsi můj člověk:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.