Co všechno se nenajde, když si nebožka prohrabe zásuvku!

18. ledna 2010 v 16:41 | La Duchesse
Našla tam hromady pokreslených papírů, staré písemky, několik neplatných halířů, pár sešitů se zmatkovitými poznámkami a jednu velmi pozitivní pseudobáseň:

In nomine patris et fili et spiritus sancti
Slova jako hroudy hlíny dopadají na rakev
Mé údy pozbyly už dávno síly
Už nekoluje jimi horká krev

Tam venku nad hrobem
Pláčou a lkají
V slzách se topí
V slzách se ptají
Proč už nejsem
Proč nedýchám
Zmizela jsem
Neví kam

Jak ráda ruku bych jim podala
Ale ta proměnila by se v prach
jak ráda bych je zlíbala
je však celoval by strach

Hlína chladná, hrůza trestu
Nechtěla jsem, nemohla jsem. . .

Proč sem vůbec tuhle patlaninu dávám? Připomněla mi dobu, kdy jsem spřádala samé takové veselé věci, virtuálně se pohřbívala a vstávala z hrobu. To období už minulo a já doufám, že se nevrátí.
Teď mám svůj život ráda. Teď se mi chce ho žít, teď se mi umírat nechce. Díky bohu (nebo čemu) za to!
 


Komentáře

1 Lúmenn | Web | 18. ledna 2010 v 16:58 | Reagovat

Taky jsem měla takové chmurné období a jsem ráda, že už jsou "pohřbívací básně" za mnou. I když musím přiznat, že tento typ poezie má taky něco do sebe:)

2 La Duchesse | 18. ledna 2010 v 17:05 | Reagovat

[1]: To jo, ale na druhou stranu to člověka pořád drásá a nemůže se z toho vymanit :-)

3 Rusalka | Web | 18. ledna 2010 v 17:05 | Reagovat

Ta báseň je zajímavá!
A gratuluji
Ti k tomu, že žiješ svůj život a máš ho ráda! :-)

4 Hanna H. | Web | 18. ledna 2010 v 20:21 | Reagovat

Krásná báseň.
I když podobná tvorba nitro trhá stále se nemůžu zbavit pocitu, že tohle je nejkrásnější.

5 ShArLoTTkA | E-mail | Web | 19. ledna 2010 v 11:19 | Reagovat

maas uplne uzasny blogg....nechces spriatelit????

6 Anča | Web | 19. ledna 2010 v 18:32 | Reagovat

Stejně jako ty i Lum, jsem si takovým obdobím prošla. Problém je ovšem v tom, že teď, v tom "normálním období", už na ty básně nějak nemám náměty. :D

Jo jinak samozřejmě tvá báseň je moc povedená :)

7 Elysia | Web | 20. ledna 2010 v 10:40 | Reagovat

basne vychazejici z vlastniho nitra jsou ty nejkrasnejsi ac mozna bolestne, ale je v nich takova zvlastni sila...je nadherna

8 Annet | E-mail | Web | 20. ledna 2010 v 13:26 | Reagovat

Zajímavá báseň... A ikdyž pochmurné básně radši nečtu (ještě by mi to vlezlo na mozek), ta je něčím zvláštní, ale pěkná. :-)

9 Lord Lukáš | Web | 20. ledna 2010 v 18:11 | Reagovat

Zdravím. Velice pěkná to je báseň.

10 Ophelia | Web | 22. ledna 2010 v 17:44 | Reagovat

Básničkovské, smutné, depresivní, nádherné, zombieovské, pěkné, bolestné a duchovní

11 Cut Wrists | Web | 22. ledna 2010 v 18:54 | Reagovat

překrásné dílko! opravdu velmi pozitivní! xD takhle bych chtěla psát,  škoda, že mi to nikdy moc nešlo! =(

12 Lily Addams | Web | 23. ledna 2010 v 20:26 | Reagovat

takové ty pochmurné básně mají své kouzlo...

13 Anngrellijan | Web | 25. ledna 2010 v 16:53 | Reagovat

Ač temné, pošmourné, pesimistické a působící dojmem negativním, stále krásné a svým způsobem vábivé...

14 Julie | Web | 28. června 2010 v 16:26 | Reagovat

Jo, tímhle jsem si prošla taky. Doba, kdy jsem do detailů rozmýšlela svůj pohřeb, včetně šatů do rakve, hudby a barvy stuhy na věnce, není zas tak daleko. Ale ta tvoje báseň se mi líbí, mám ráda pesimistické verše - a hlavně ty, které mají rytmus, což ty tvé mají.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.