Předpokládám, že všichni víte, že dnes uctíváme památku zemřelých.
Chtěla bych, aby za ně lidé zapálili svíčku, na chvíli se odpoutali od reality a chvíli si vzpomněli na všechny ty, co jim byli drazí, třebaže je ani nezažili.
Věřím, že spousta jich dnes skutečně zajde na hřbitov, a doufám, že to není jen tak z povinnosti, protože svět jistě ještě tak příšerně zkažený není.
Co se týče mých čtenářů, jsem si téměř jistá, že je dnešní den nenechá chladnými.
Víte, jakou radost tím nebožtíkům způsobíme, jestliže si na ně vzpomene, třeba se i usmějeme na nebe a řekneme: Mám tě rád(a)?
A ještě dodateček:
Možná že to vnímám moc citlivě, ale pro mě je to jeden z nejdůležitějších svátků v roce, proto se tím tak zabývám, proto píšu tenhle článek, třebaže se vám možná bude zdát trochu pomýlený. . .
Aneb jak říká mé okolí:
Ty máš dneska svátek, viď nebožko?
ano , ano...Za sebe mohu oznámit , že tento svátek je pro mne též zřejmě nejdůležitější v roce a mám k němu takový jiný , zvláštní vztah...