Listopad 2009

Těžba pazourku v mladším neolitu

29. listopadu 2009 v 15:42 | La Duchesse |  Jak se žilo nebožtíkům, než umřeli
Myslím, že nejsem jediná, komu se vybaví pazourková sekyrka, když se řekne pravěk. V období neolitu se kámen používal jako základní surovina pro výrobu zbraní nebo jiných nástrojů, a neojoblíbenějším "materiálem" byl právě pazourek pro svoji tvrdost, schopnost udržet si dlouho ostrost a snadné zpracování.

Jak se pazourek získával? Někdy se stalo, že pračlověk našel kýžený kámen na zemi, ale ve většině případů se pazourek doloval, protože tak se daly získat větší valouny. Těžilo se buď z povrchových dolů, kdy stačilo vyhloubit mělkou jámu, anebo z větších hloubek, a to pomocí kamenných seker a různých špičáků z paroží. Bylo nutné nejprve z dolu odstranit křídovou hlušinu a po dosažení pazourkové žíly došlo k ražení chodeb do všech stran od místa nálezu. Pomocí špičáku se vytahovaly pazourkové valouny z mělké křídy na povrch zemský. Pak už stačilo jenom kladivem otlouct zbytky hlíny a křídy a nahrubou pazourek otlouct. Takto zpracovaný pazourek se posléze buď prodal nebo zpracovával dál.

Zajímavé je to, že v dolech se často objevují kosterní pozůstatyk rituálních obětí, což svědčí o tom, že těžba pazoruku neměla ryze praktický význam, ale také náboženský.
↑ Jeden z nejznámějších dolů - polské Krzemionki


Příliš dlouho

16. listopadu 2009 v 17:18 | La Duchesse
Nebožka doma vyhrabala jednu báseň, kterou složila asi před půlrokem.
Pamatuje si, jak seděla u stolu, koukala do stěny a spřádala v duchu slova následující pseudobásně.


Příliš dlouho žila jsem
Příliš dlouho bděla jsem
Proto teď vznáším se
Nehmotná nad zemí
Proto teď lehávám
Hnijící pod zemí

. . . tak takhle to dopadá, když nebožka nemůže najít smysl bytí. Ne že by ho snad našla, ale už nesmutní, už nepláče, už neteskní. Snaží se žít a zatím se jí to daří.

Žijte, mrtvosti si užijete víc než dost :-)

Jak vypadaly klobouky v 19. století

7. listopadu 2009 v 15:00 | La Duchesse |  Kultura
V tehdejší době žena bez klobouku téměř nemohla existovat, proto vám přináším ukázku tehdy módních klobouků.

↑ Kloboukářka (1829)

↑ Vlevo rok 1830, vpravo rok 1848


Jak to vypadalo v Novgorodu v době středověké

7. listopadu 2009 v 13:08 | La Duchesse |  Jak se žilo nebožtíkům, než umřeli

Založila jsem novou rubriku, která se nebude zaměřovat na nebožtíky jako takové,
ale spíš se bude soustředit na archeologii.

Vykopávky v Novrogorodu začaly v roce 1929 a do roku 1951 se staly takřka pravidelnými. A co že je to tam v Rusku tak zajímavé?
Místo je lákavé především tím, že se zde nacházejí zachovalé středověké domy - tedy jejich části jako jsou stěny, dřevěné konstrukce - a ulice dlážděné kulatinou, kůže, dřevěné předměty, hudební nástroje
i hračky.

Co se týče se na struktury "města", mnohé stavby se zaměřogvaly na kožedělnou výrobu, další na klenoty, obuv nebo na užitkové předměty. Novgorod byl totiž napojen na obchodní síť protiínající severní Evropu a vedla až k Indickému oceánu.

A jak se v Novgorodu bydlelo? Domy byly ze dřeva, takže šlo o jakési sruby, a je dost možné, že měly více pater - mohly mít dvě nebo i tři. Sruby byly od sebe oddělny dvorky,
které byly ohraničeny plotem z dřevěných kůlů,
takže byl vymezen i prostor ulice.