Musím se s vámi podělit o svoje zážitky, nemůžu si to nechat pro sebe.
Pěkně popořadě: předpokládám, že jste si všimli, že v menu přibyl odstaveček "Kde mě můžete v nejblížší době potkat?" a že na prvním místě byl zapsaný koncert Crematory 17. října v brněnské Flédě.
Protože Crematory je můj metalový sen, kterého se nemíním jen tak vzdát, nemohla jsem si jejich koncert nechat ujít. Crematory je jedna z mála metalových kapel, co zbožňuju, i když jsem se přesunula už punkovějším věcem - tedy death rocku. Abych vás dlouho neobtěžovala výčtem svého hudebního vývinu, sdělím snad jenom to, že Crematory je melodicky laděná death metalová banda ze sousedního Německa. A je naprosto úžasná.
Koncert se rozjel v devět večer, kdy se na scéně objevila tuzemská symfonická metalová kapela Interitus. Musím uznat, že jim to šlo dobře. A hlavně, jeden z nich měl úžasný kilt. Být chlap, tak si ho taky pořídím. A ten člověk s úžasným kiltem /něco mi říká, že se jmenuje Roman?) mi hodil trsátko. Takže mám první trsátko ve sbírce, což mě přivádí k myšlence, že Stichovo trsátko by se taky hodilo. . . Interiťákům to hezky šlapalo, takže to byla milá a svižná předehra.
Co jsem ocenila, bylo to, že ani Crematory ani Interitus si neladili půl veřera zvuk, ale měli to nachystaný. To se mi často nestává.
A pak. . . Pak nastalo metal deus ex machina! Crematory se objevili. . . A začali mojí oblíbenou Remember. Celý playlist si nepamatuju, ale hráli mimo jiné Tick tack, Shadows of mine, Tears of time, Temple of love, The fallen.
Jeden ne tak úplně střízlivý člověk mě lákal, že mě vyzvedne nahoru, abych je líp viděla. Prvně jsem si říkala, že je to riskatní, pak jsem si řekla: Kašlu na to, bude sranda (tohle si poslední dobou říkám nebezpečně často :-)), tak jsem se vznášela půl metru na ostatníma. A tak se tedy stalo, že nebožka koukala Felixovi zpříma do tváře, dělilo je tak deset centimetrů, a ji nenapadlo nic lepšího, než mu zamávat. . . Pak rozdal pár nášivek, tu poslední jsem dostala i já.
Abych to zkrátila, koncert jsem si parádně užila, dopadlo to na dočekávání. A za co jsem nejradši je, že kapela po koncertě slezla dolů a komunikovala s fanouškama, takže s nima mám fotku, vyjma klávesistku, kterou jsem nechtěla obtěžovat hned, jak se otočila :-)
(Kdyby vás zajímalo víc fotek, Blackzvíře je má v galerii.)
O skupině Crematory sice slyším poprvé, ale je fajn, že sis to užila ;-)
Pěkná fotka :)