Říjen 2009

Objevena mumie!

31. října 2009 v 15:34 | La Duchesse
Dělníci na Karlovarsku objevili při práci mumii zabalenou v rubáši. Co je na této mumii ale zvláštní, je fakt, že žena byla pohřbena neobvyklým způsobem - stranou od ostatních hrobek v kostele Nejsvětější trojice a s hlavou obrácenou k východu, což odporuje křesťanským tradicím pohřbívání.
Vzhledem k tomu, že kostel byl dokončen až v roce 1728, žena mohla být pohřebna nejdřív onoho roku.

Není to fascinující? Já jsem vyloženě nadšená, že "mám další předmět" ke sbírání informací :-)

Jak byla nebožka na Crematory

19. října 2009 v 15:39 | La Duchesse
Musím se s vámi podělit o svoje zážitky, nemůžu si to nechat pro sebe.

Pěkně popořadě: předpokládám, že jste si všimli, že v menu přibyl odstaveček "Kde mě můžete v nejblížší době potkat?" a že na prvním místě byl zapsaný koncert Crematory 17. října v brněnské Flédě.
Protože Crematory je můj metalový sen, kterého se nemíním jen tak vzdát, nemohla jsem si jejich koncert nechat ujít. Crematory je jedna z mála metalových kapel, co zbožňuju, i když jsem se přesunula už punkovějším věcem - tedy death rocku. Abych vás dlouho neobtěžovala výčtem svého hudebního vývinu, sdělím snad jenom to, že Crematory je melodicky laděná death metalová banda ze sousedního Německa. A je naprosto úžasná.

Koncert se rozjel v devět večer, kdy se na scéně objevila tuzemská symfonická metalová kapela Interitus. Musím uznat, že jim to šlo dobře. A hlavně, jeden z nich měl úžasný kilt. Být chlap, tak si ho taky pořídím. A ten člověk s úžasným kiltem /něco mi říká, že se jmenuje Roman?) mi hodil trsátko. Takže mám první trsátko ve sbírce, což mě přivádí k myšlence, že Stichovo trsátko by se taky hodilo. . . Interiťákům to hezky šlapalo, takže to byla milá a svižná předehra.
Co jsem ocenila, bylo to, že ani Crematory ani Interitus si neladili půl veřera zvuk, ale měli to nachystaný. To se mi často nestává.


Skeletal Family

17. října 2009 v 12:01 | La Duchesse
Úžasná goth rocková banda, která nás svojí hudbou oblažuje už pěkných pár let. . .


↑ Známá Promised Land


↑ Just A Friend


↑ Restless



Ignát Herrmann - Vdavky Nanynky Kulichovy

10. října 2009 v 17:09 | La Duchesse |  Literatura 19. století

Dneska vám chci představit jednu z těch knížek, které jsem přečetla doslova jedním dechem. Nanyku, jak téhle knížce přezdívám, jsem nedala z ruky, dokud jsem ji nedočetla a myslím, že vy na tom budete podobně ;-)

Děj se odehrává v sedmdesátých letech předminulého století. Nanynka Kulichová, dcera domovníka Kulicha, už chodí nějakou dobu ze šití nějak později, což se vysvětlí tím, že má chlapce - učitele Jindřicha Nováka. Stáváme se tak svědky roztomilých příprav na svatbu, všelijakého pletichření a dohazování. Paní domácí (nepleťte si s paní domovníkovou) by ráda provdala svoji uvadající dceru Klotyldu (podotýkám, že slečny Klotyldě je asi sedmadvacet let), takže se ji snaží dohodit starému mládenci Dundrovi. Klotylda je ale zamilovaná do úředníka, kterého její matkajako ženicha zamítla, protože nebyl dost nóbl. . . A tím to zdaleko nekončí, ještě tu máme slečnu Agátu, švadlenku Betynu, umělce Přetrhla a další zajímavé postavičky, bez kterých by to nebylo ono.

Nanynku vám doporučuji už z toho důvodu, že Herrman je jeden z nejlepších autorů českého realismu, má smysl pro humor, krásně dokáže popsat pocity té které postavy. . . A navíc poznáte, jak probíhá svatba v devatenáctém století.


Před 160 lety a dvěma dny zemřel náš drahý Poe

9. října 2009 v 21:00 | La Duchesse
Vzpomeňme proto na tohoto úžasného spisovatele, zakladatele detektivky, tvůrce tajuplného Havrana. . .
Poe patří ke spisovatelům, jejichž jméno by nemělo upadnout v zapomnění. . .

Snad se tam nahoře máš hezky, Edgare! :-)


Na výstavě Bodies ukradena plíce!

7. října 2009 v 17:20 | La Duchesse
Na španělské výstavě Bodies byl nějaký návštěvník tak fascinovaný levou plící kuřáka, že si ji prostě ukradl. Zjevně si chtěl sám prozkoumat, co kouření s lidskou plící. . . Neskutečné!

(Že by to byl pachatel, když tak utíká? ;-))

Všichni Verlainovi muži III. - Frédéric August Cazals

7. října 2009 v 16:36 | La Duchesse |  Paul Verlaine
Poslední z Verlainových lásek (mluvíme - li o mužích) byl mladý dekandetní umělec Cazals.
Poprvé se setkali v roce 1886, Cazalsovi bylo tehdy jednadvacet let, byl zarytým dekadentním básníkem, hudebníkem a malířem. Jeho vzhled byl více než zajímavý - oblékal se podle módy z roku 1830, nosil výrazný monokl, přes čelo mu spadala hustá černá patka.
Oba měli těžký život, ale dokázali si z něj tropit žerty, a tak se brzy sblížili. Netrvalo dlouho a Verlaine brzy zahořel láskou k mladému umělci. Tomu ale bylo něco takového proti mysli, takže je pojilo pouhé přátelství. Paul Verlaine si k Frédéricovi vypěstoval vztah podobný tomu, jaký měl
k Lucienu Létinoisovi - téměř otcovsky láskyplný.
Byl to právě Cazals, kdo namaloval posmrtný Verlainův portrét, vytvořil spousty básníkových karikatur a kdo jej navštěvoval, když nemocný Paul ležel v nemocnici.

Obrázek sem bohužel přidat nemůžu, není k dispozici, prahnete - li po tom, spatřit Cazalsovu podobiznu, pak vám doporučuju knihu od Pierra Petitfilse - Verlaine.

Fjodor Michajlovič Dostojevskij a jeho Zločin a trest

5. října 2009 v 13:15 | La Duchesse |  Literatura 19. století

Druhá knížka v pořadí, kterou vám doporučuji k přečtení. Má poutavý příběh a je psaná tak dobře, že vás bude bavit až do konce. Tedy doufám ;-)

Děj:
Přenesme se do Petrohradu první poloviny 19. století. Student Raskolnikov, který sem přišel
za vzděláním, přerušil svá studia kvůli nedostatku peněz, je zadlužený u domovnice a ví, že jeho matka se sestrou kdesi na vesnici jsou na tom dost podobně, takže si musí peníze opatřit sám.
Začne se v něm ale probouzet myšlenka, že jsou lidé, jejichž život nemá absolutně žádnou cenu, že si žít ani nezaslouží a že připravit je o žití není tak hříšné, jak by se mohlo zdát. Raskolnikov si s touto myšlenkou začne pohrávat a nakonec ji uskuteční. Ještě před tím se ale seznámí s opilcem Marmeladovem, úředníkem, který v kanceláři příliš dlouho nevydržel, a ten mu vypráví o své andělské dceři Soněčce. Raskolnikov se do Soni zamiluje.
O něco později se Raskolnikov vypraví ke své bytné, vraždu pečlivě naplánovanopu, sekeru v záňadří. Mezitím do bytu ale přijde sestra domovnice, a tak Raskolnikovovi nezbývá, než ji o život připravit také.

Žofie Chotková

5. října 2009 v 13:10 | La Duchesse |  Osobnosti věku devatenáctého
Žofie patří taky k sobnostem 19. století, takže ji přesunuju do této rubriky.