Další z mých výtvorů. Už si ani nepamatuju, při jaké příležitosti to vlastně vzniklo.
Ptali se lidé slepého dítěte,
zda - li není pro něj zlem
žít jen v neustálé temnotě
a žádné barvy nespatřit?
A dítěti na líci objevil se úsměv:
Vidím svět krásnější a jasnější
Plný čarokrásných barev
V mém světě nenajdete utrpení
Marně byste děsu, bídy hledali
Žádného zla totiž není
V mém krásném slepém světě
No jo, koľkokrát si hovorím, že slepý majú oveľa krajší svet.