Květen 2009

Co si nenechat ujít v květnových časopisech

20. května 2009 v 16:20 | La Duchesse |  Nenechte si ujít
Zjistila jsem, že květnová čísla časopisů jsou velmi bohatá na zajímavé články, tak vám dám pár tipů ;-)

Epocha píše o mumifikování a mumiích.
V MF Plus si můžete přesčíst o pocitech vykradače hrobů (doporučuju, je to vážně zajímavé)
V National Geographic je článek o dokonale zachovaném mamutím mláděti (chybí mu jen chlupy, ucho a ocas).
Enigmu jsem si ještě nekoupila, nemám na ni chuť po těch blábolech o metalu z minulého čísla.

A pokud jste objevili nějaký zajímavý článek vy, napište, můžeme si vyměňovat informace :-)

Záhadná močická žena

19. května 2009 v 14:06 | La Duchesse |  Nebožky a nebožtíci
(Podle National Geographic, červen 2006)

Před několika lety nalezli archeologové neuvěřitelně zachovalou ženskou mumii, starou asi 1600 let. Žena patřila ke kmeni Močiků ve starověkém Peru. Nebylo by na tom nic tak zvláštního, kdyby způsob pohřbu ženy a její pohřební výbava neříkala, že zemřelá zaujímala vysoké postavení ve společnosti, kde vládli muži.

Paže mumie je pomalovaná množstvím tetování - hady a pavouky, spojenými se zemědělskými rituály. Keramická nádoba z pohřební výbavy je ozdobená znázorňuje matku s holčičkou v náručí, což by také mohlo odpovědět na otázku: Kým ta žena byla?
Archeolog Régulo Franco tvrdí, že je možné, že žena předpovídala hojnou sklizeň nebo období neúrody nebo že šlo o panovnici.

Močikové svoje zemřelé nebalzamovali, většina těl podlehla přirozenému rozkladu a zbyly jen kosti, v tomto případě ale zachování těla napomohla příroda. Ohledání těla prokázalo, že tetovaná žena porodila nejméně jedno dítě a zemřela na sklonku druhé dekády svého života. Na těle nebyly patrny žádné stopy po násilné smrti, její předčasný skon musel být překvapivý.
Močikové ji uložili s královskou pohřební výbavou do chrámu, kde se konaly krvavé obětní obřady. Její tělo natřeli rumělkou (minerálním barvivem spojovaným se silou krve), zabalili jej do několika vrstev bavlněné látky a zakryli řadami tlustách vepřovic. Suché klima pak tělo vysušilo.
Vzhledem k charakteru hrobu je zřejmé, že šlo o vysoce postavenou ženu, což by mohlo nasvědčovat tomu, že naše představy o mužské nadřazenosti Močiků jsou tak nějak mylné :-)


Tradiční poznámka: Není to fascinující? Úžasné? ;-)

Život v 19. století - byla to vážně idylka?

11. května 2009 v 17:07 | La Duchesse |  Všední život
Rovnou řeknu: nebyla.

Vždycky jsem si myslela, že devatenácté století bylo lepší, že to byla doba, kdy se ještě zachovávaly mravy. A abych si svoje mínění potvrdila (vyvrátila), vrhla jsem se na dobovou literaturu.
A ejhle! Lidé byli stejně chamtiví jako dnes, mužům šlo taky jenom o to jedno, všechno bylo sešněrované jako korzet - ano, tenhle kousek oblečení je pro onu dobu dosti příznačný.
Dnes se nemusíme klepat, že nám rodiče za manžela (manželku, jste - li muž) vyberou otylého padesátníka jenom proto, že je bohatý. Abych osvětlila, jak to tehdy asi vypadalo, rozhodla jsem se pro takový "seriál".
Budu popisovat, jak se tehdy žilo, co se jedlo, na co se umíralo (v protikladu, jaký byl porod :-)), co se nosilo a podobně.

Dnes začnu SVATEBNÍ NOCÍ - dívka a muž, co se dělo před svatbou, svatební noc . . .

Představte si, že jste mladá asi devatenáctiletá pohledná slečna a pocházíte z lepší, ale ne nijak vysoko postavené rodiny. Váš otec je dejme tomu obchodník, matka sedí doma a štrikuje, ty jsi právě dosáhla věku, kdy se dívky obyčejně provdají.

Florence Dugdale - druhá žena Thomase Hardyho

11. května 2009 v 14:36 | La Duchesse |  Thomas Hardy
Sekretářka Florence byla o čtyřicet let mladší než Thomas. Seznámili se v roce 1905 a svoji pásku zpečetili roku 1914. Manželství vydrželo 14 let, v roce 1928 Hardy zemřel.


Co jste možná o Fuksovi nevěděli

5. května 2009 v 15:05 | La Duchesse |  Ladislav Fuks
  • Jeho byt byl téměř jako muzeum. Všude ležely nějaké předměty, které nebylo možno vyhodit, protože se k nim vázala nějaká vzpomínka, porcelánové sošky, obrázky, všelijaké serepetičky. . .
  • Fuks nosil jako příruční taštičku kabelku po své mamince. Byla už dost odrbaná, ale to mu evidetně nevadilo, odmítal se jí vzdát. Když jezdili s Tušlem (což byl jeho přítel) na besedy se čtenáři nebo jinam, strkal si do ní Fuks papírky, které s sebou měl místo diáře a bankovky seřazené podle hodnoty, sepnuté sponkou. Když se vrátil domů, všechny poznámky pečlivě přepsal do diáře.
  • Fuks miloval švestkové knedlíky. Na cestě na besedu se často s Tušlem stavovali v hospodě nedaleko moravské Velké Bíteše (ale řekla bych, že už tam není. O prázdninách zjistím :-))
  • Zbožňoval cigarety a víno
  • Když byl požádán o poskytnutí rozhovoru, vyžádal si otázky, připravil odpovědi a pak teprve se k samotnému interwiev mohlo přikročit