Vzkaz z Osvětimi

29. dubna 2009 v 18:26 | La Duchesse |  Variace pro temnou strunu
Projížděla jsej si zprávy na Seznam.cz a narazila jsem na tuhle zajímavou informaci.

"V Osvětimi objevili vzkaz od sedmi vězňů
V největším vyhlazovacím táboře druhé světové války Osvětim - Březinka byl nalezen v jedné ze zdí vzkaz od tehdejších vězňů. Ten tehdy umístili do skleněné láhve a pak ho pečlivě schovali do zdi.
Vzkaz byl objeven v jedné ze zdí budovy, která patřila přímo do areálu koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau. Papír popsaný tužkou na sobě nese jména a identifikační čísla sedmi osob, které byly v táboře vězněny.
Mezi vězni, kteří se na vzkaz zapsali, jsou čtyři muži polské národnosti a jeden Francouz z Lyonu. Všichni byli v té době ve věku 18 až 20 let."

Vzkaz dnes vypadá takto:

Není to fascinující?
Pokouším se představit si ty lidi, jak píšou vzkaz, strkají ho do lahve a pak ukrývají ve zdi. Předpokládám, že to prováděli v noci, protože přes den dřeli. Co si u toho asi říkali? Nebo mlčeli? Věřili ještě v Boha?

Spousta otázek. . .
 


Komentáře

1 Evilly | Web | 29. dubna 2009 v 18:45 | Reagovat

Březinka je pouze název vesnice kde se tábor nacházel. Samotný tábor se jmenuje Birkenau (já vím, že je Březinka překlad, ale když jsem byla v Osvětimi se školou, tak nás průvodce opravil, že pro tábor se používá jen název Birkenau.
Jinak máš velmi zajímavé a poutavé články, na tvůj blog chodím už prakticky každý den :-)

2 Fenn | Web | 29. dubna 2009 v 20:16 | Reagovat

docela drsný....

3 Lukáš | Web | 30. dubna 2009 v 17:08 | Reagovat

pro "La Duchesse": Ahoj Anežko (mimochodem to jméno se mi líbí stále více, je to takové roztomilé jméno, které se vždy musí vyslovit jemně neboť neexistuje hrubá forma jako například ve jméně Alena a Alenka, že?). Skutečně nejen že to bylo drsné taková situace v Osvětimi, ale navíc je k zaradování skutečnost že ten vzkaz nikdo z tehdejší stráže neobjevil a dochoval se tedy až do současnosti. Viděl jsem totiž o tom velice realisticky natočený film a tedy film podle skutečné události. Bylo to strašné ve smyslu co ti lidé museli vytrpět a navíc jak byli poníženi a to vlastně dvakrát poníženi. Strašné. Ale pěkně natočené podle skutečné události.

4 Lukáš | Web | 30. dubna 2009 v 19:05 | Reagovat

pro "La Duchesse": Jo a Anežko, už je známé kdo vyhrál v té soutěži o ty obrázky? Jen se ptám, protože nesleduju všude všechno. Co jinak děláš v těchto dnech především, jestli tedy můžu vědět prosím. Předem díky.

5 Evilly | Web | 30. dubna 2009 v 21:07 | Reagovat

Díky za pochvalu šatů (heh netušila jsem, ale že ty fotky tam ještě jsou, šlo o sázku, normálně takové fotky nefotím, myslela jsem, že už jsem je dávno smazala). Jinak to s tou "šikovností" mě se podobné věci stávají poměrně často :-)A to, oproti některým příhodám, je ten pád do bahna ještě slabý odvar...

6 Loosyth | Web | 1. května 2009 v 19:16 | Reagovat

Páni... Zajímavé.
Dnes jsem viděla film předčítač; je to o vztahu mladého kluka s bývalou dozorkyní v Osvětimi, která se potom musí zpovídat před soudem. Pořád o tom filmu přemýšlím a tenhle článek se mi k tomu tak dobře hodí... :)

7 Kjaernes | Web | 2. května 2009 v 15:50 | Reagovat

Určitě museli mít strach, docela by mě zajímalo znění toho vzkazu, ikdyž si to vlastně i umím trochu představit.

8 Andula | Web | 3. května 2009 v 9:34 | Reagovat

Já nevím,zda-li bych měla odvahu tam nějaký takovýhle vzkaz strčit...kdyby je přitom přistihli...ou....

9 Kat DeLuxe | E-mail | Web | 3. května 2009 v 11:59 | Reagovat

wow, ak je to fakt pravda, tak je to brutal.. mna by hlavne zaujimalo, co sa s nimi stalo potom..

10 Lúmenn | Web | 3. května 2009 v 13:32 | Reagovat

By mě zajímalo, kde jsou teď, zda zemřeli nebo ještě žijí, jestli přežili koncentrák a zemřeli až jako staří lidé a nebo jestli jejich popel ušpinil zeď, do které strčili svůj vzkaz... Je to dost drsný pocit:)

11 La Duchesse | 4. května 2009 v 16:19 | Reagovat

Lúmenn:
Jeden z nich je ještě naživu, ale připsali ho tam bez jeho vědomí. O zbytku nic nevím.

12 Ann | Web | 9. května 2009 v 10:09 | Reagovat

To moje babička, učitelka dějáku (to samotné dost bolí), se seznámila s jednou paní, co si dopisovala s manželem v koncentráku.
Ty dopisy jí dala (pořád je má, sice v průhledných obálkách - kdyby je vytáhla, rozpadly by se).
Nejenže museli psát německy a Němci jednoduše čmárali po všem, co se jim nelíbilo, ale na obálkách například bylo vytištěno, ať jim neposílaj žádný jídlo, že si můžou všechno dokoupit.. A když jídlo poslali, vzali si ho ti Němci.. Dopisy od ní moc nepřicházely, většina skončila asi někde v ohni.. Nakonec ta paní potkala muže, co s jejím manželem byl ubytován a on vykládal, že i když v úmrťáku toho pána bylo napsáno smrt na infarkt, ve skutečnosti ho umučili..
Tohle je můj příspěvek. Týká se sice jiných papírů od vězňů, ale.. patří sem, pokud jsou tématem koncentráky.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.