na Blog.cz

Březinka je pouze název vesnice kde se tábor nacházel. Samotný tábor se jmenuje Birkenau (já vím, že je Březinka překlad, ale když jsem byla v Osvětimi se školou, tak nás průvodce opravil, že pro tábor se používá jen název Birkenau.
Jinak máš velmi zajímavé a poutavé články, na tvůj blog chodím už prakticky každý den :-)

docela drsný....

pro "La Duchesse": Ahoj Anežko (mimochodem to jméno se mi líbí stále více, je to takové roztomilé jméno, které se vždy musí vyslovit jemně neboť neexistuje hrubá forma jako například ve jméně Alena a Alenka, že?). Skutečně nejen že to bylo drsné taková situace v Osvětimi, ale navíc je k zaradování skutečnost že ten vzkaz nikdo z tehdejší stráže neobjevil a dochoval se tedy až do současnosti. Viděl jsem totiž o tom velice realisticky natočený film a tedy film podle skutečné události. Bylo to strašné ve smyslu co ti lidé museli vytrpět a navíc jak byli poníženi a to vlastně dvakrát poníženi. Strašné. Ale pěkně natočené podle skutečné události.

pro "La Duchesse": Jo a Anežko, už je známé kdo vyhrál v té soutěži o ty obrázky? Jen se ptám, protože nesleduju všude všechno. Co jinak děláš v těchto dnech především, jestli tedy můžu vědět prosím. Předem díky.

Díky za pochvalu šatů (heh netušila jsem, ale že ty fotky tam ještě jsou, šlo o sázku, normálně takové fotky nefotím, myslela jsem, že už jsem je dávno smazala). Jinak to s tou "šikovností" mě se podobné věci stávají poměrně často :-)A to, oproti některým příhodám, je ten pád do bahna ještě slabý odvar...

Páni... Zajímavé.
Dnes jsem viděla film předčítač; je to o vztahu mladého kluka s bývalou dozorkyní v Osvětimi, která se potom musí zpovídat před soudem. Pořád o tom filmu přemýšlím a tenhle článek se mi k tomu tak dobře hodí... :)

Určitě museli mít strach, docela by mě zajímalo znění toho vzkazu, ikdyž si to vlastně i umím trochu představit.

Já nevím,zda-li bych měla odvahu tam nějaký takovýhle vzkaz strčit...kdyby je přitom přistihli...ou....

wow, ak je to fakt pravda, tak je to brutal.. mna by hlavne zaujimalo, co sa s nimi stalo potom..

By mě zajímalo, kde jsou teď, zda zemřeli nebo ještě žijí, jestli přežili koncentrák a zemřeli až jako staří lidé a nebo jestli jejich popel ušpinil zeď, do které strčili svůj vzkaz... Je to dost drsný pocit:)

Lúmenn:
Jeden z nich je ještě naživu, ale připsali ho tam bez jeho vědomí. O zbytku nic nevím.

To moje babička, učitelka dějáku (to samotné dost bolí), se seznámila s jednou paní, co si dopisovala s manželem v koncentráku.
Ty dopisy jí dala (pořád je má, sice v průhledných obálkách - kdyby je vytáhla, rozpadly by se).
Nejenže museli psát německy a Němci jednoduše čmárali po všem, co se jim nelíbilo, ale na obálkách například bylo vytištěno, ať jim neposílaj žádný jídlo, že si můžou všechno dokoupit.. A když jídlo poslali, vzali si ho ti Němci.. Dopisy od ní moc nepřicházely, většina skončila asi někde v ohni.. Nakonec ta paní potkala muže, co s jejím manželem byl ubytován a on vykládal, že i když v úmrťáku toho pána bylo napsáno smrt na infarkt, ve skutečnosti ho umučili..
Tohle je můj příspěvek. Týká se sice jiných papírů od vězňů, ale.. patří sem, pokud jsou tématem koncentráky.