Březen 2009

Charles Baudelaire versus George Sand

31. března 2009 v 17:46 | La Duchesse |  Charles Baudelaire
George Sand byla francouzská spisovatelka a bojovnice za rovnoprávnost žen, která měla docela slušný vliv a právě proto se k ní obrátil Charles Baudelaire, aby zařídil Marii Daubrunové (herečka a jeho milenka) angažmá v divadle.
George mu slíbila pomoc, ale nakonec ani její vliv nestačil. Jak na to Baudelaire reagoval, posuďte sami:

Ďábel a George Sand. - Nechť si někdo nemyslí, že ďábel pokouší jen lidi s génime. Hlupáky bezpochyby pohrdá, ale jejich pomocí neopovrhuje. Naopak, vkládá do nich své velké naděje.
Podívejte se na George Sand. Je to hlavně a především velká káča; - ale je čertem posedlá. To Ďábel ji přesvědčil, že se má spoléhat na své dobré srdce, aby namluvila ostatním pitomcům, že se mohou spolehnout na svoje dobréí srdce a zdravý rozum.
Nejsem s to pomyslet na tu stupidní kreaturu bez jistého zachvění hrůzou. Kdybych ji potkal, neudržím se, abych jí na hlavu nehodil kropenku.

. . .

George Sand je jedna z těch starých prosťáčků, kteří za nic na světě nechtějí opustit prkna, jež znamenají svět. - Četl jsem nedávno jednu předmluvu, kde tvrdí, že pravý křesťan nemůže věřit v peklo. Ta moc dobře ví, proč chce peklo zrušit.

Trochu úsměvné, že? :-)

ASP

28. března 2009 v 16:52 | La Duchesse
Další zajímavý interpret ;-)
Prý je to "industrial gothic". . .


↑ Me


↑ How far would you go?


↑ Lykanthropie

Klinická smrt

25. března 2009 v 18:34
Jak ji vidí lidé, kteří ji prožili:
Spojení se záhrobím, lákavá cesta do tunelu, který slibuje zbavit se starostí a bolesti, zůstat v blaženém stavu vlastní nehmotnosti. Mne klinická smrt potkala po porodu dcery. Když hrozilo, že vykrvácím a lékaři měli právě nejvíc napilno, ocitla jsem se někde nahoře pod vysokým klenutým stropem pražské porodnice U Apolináře a sledovala naprosto nezúčastněně to hemžení dole pode mnou. Čas jako by se zastavil, cítila jsem klid a zvláštní lehkost. Zatímco se tělo třáslo zimou, zřejmě z velké ztráty krve, já si plula prostorem jako v bavlnce.

Než jsem v roce 2002 napsala knížku "Návraty z druhého břehu", vyslechla jsem mnoho osudů, poznala hodně názorů. Na jedné straně zcela konkrétní zkušenost s podivným úkazem, na straně druhé vědecky neuchopitelné prožitky.

Smuteční šaty 19. století

25. března 2009 v 18:19 | La Duchesse |  Všední život
Objevila jsem úžasnou stránku, kde můžete nalézt smuteční šaty, boty, klobouky, obrázky, prostě všechno, co se týče "smutnění" v 19. století.
Je to sice anglická stránka, ale myslím, že budte schopní obdivovat i beze slov.
Krásné devatenácté století. . .


Přímé odkazy:


Switchblade Symphony

20. března 2009 v 16:29 | La Duchesse
Další zajímavá kapelka :-)



↑ Clown


↑ Wicked


↑ Soldiers - live.
Vím kvalita by mohla být lepší, ale když mě se to video hrozně líbí :-)



Rozhovor s katem

19. března 2009 v 14:44 | La Duchesse
V časopise Reflex před nedávnem psali o trestu smrti a byl tam zajímavý rozhovr s jedním ze tří pankráckých katů:

Čím jste chtěl být, když vám bylo patnáct?
Letcem.
Jaké máte vzdělání?
Středoškolské.
Jak a za jakých okolností jste se dostal ke svému povolání? Co vás vedlo k tomu, že jste si je zvolil?
Touha po dobrodružství.
Jste ženatý?
Ano.
Máte děti?
Dvě.
Věděly o vašem povolání?
Ano.
Místo v životě, jež bytse jim doporučoval?
Aby vykonávaly takové povolání, které jim bude zároveň koníčkem.
Jaké jste měl po první popravě pocity?
Šokující.

Lidé 19. století

18. března 2009 v 16:04 | La Duchesse |  Všední život



Móda 19. století aneb co a jak

18. března 2009 v 15:54 | La Duchesse |  Kultura
V 19.století přichází obrat k lepšímu. Tón udává Francie. Propaguje se sport (tenis, kolo, procházky), pravidelná hygiena, koupele a krátké vlasy. Líčidla se používají velice málo (jen zdravíčka a přepudrování nosu, aby se neleskl). Rtěnka se stala vulgární záležitostí. Klade se důraz na čistotu a cudnost. Těžké parfémy se nepoužívají, vítanou novinkou se stává lehká kolínská voda, která se i dnes vyrábí podle původních receptur.

To je jen na ukázku, protože článek není můj. Chcete - li si jej dočíst, můžete to učinit zde.

Pod perexem si tehdejší módu můžete prostudovat z obrázků :-)
Budete ale muset chvíli počkat, než se vám to všechno načte.

"Oběšenec"

17. března 2009 v 17:57 | La Duchesse
Šňůru z prádelny
Má zaříznutou do krku
A ústa strnulá
Udušená v úleku
Ruce jako opice
Natahuje kamsi vpřed
Jako by snad říkala:
Chtěla jsem to rychle, hned!
Tak tam tak visí
A točí se dokola
Ta opuchlá mrtvola

Hnusnější jsem snad nikdy nebyla
Vidíce svoje tělo, jsem si myslela

Jak vypadala první žena T. Hardyho - Emma Lavinia Gifford

14. března 2009 v 18:38 | La Duchesse |  Thomas Hardy
↑ Zamlada

↑ Jako matka

↑ Stará dáma

O životě Thomase Hardyho

14. března 2009 v 18:30 | Nebožka |  Thomas Hardy
Thomas Hardy, jako jeden z mála autorů úspěšný jakožto romanopisec i básník, je známý pro své krásné, ale často krutě realistické příběhy z prostředí Anglie, a zejména pak jeho milovaného Wessexu.

Thomas Hardy, syn kameníkův, se narodil v dorsetském Higher Bockhampton v černu 1840. Prvního vzdělání se mu dostalo v místní škole a posléze v Dorchesteru. Jeho matka byla velmi sečtělá, podporovala jej v jeho zálibě v knihách a doplňovala mu znalosti, které získal ve škole.
Když bylo Hardymu šestnáct, nastoupil jako učeň k místnímu staviteli Johnu Hicksovi, kde se učil stavitelem a zabýval hlavně gotickou architekturou. Tento zájem mu vydržel až do konce života.
V roce 1862 se přestěhovala za prací do Londýna a přihlásil se na King´s College London. Byl úspěšný a během svého pětiletého pobytu posbíral několik ocenění. Už v Londýně, podporován přítele Horacem Moulem, začal koketovat s kariérou spisovatele (rozpracoval si dílo The Poor Man and the Lady, které se však nedochovalo a ani nebyl nikdy vydáno) a když se pak vrátil zpátky do Dorsetu, byl rozhodnut, že se stane spisovatelem.

Emmu Gifford, která se později stala jeho první ženou, potkal v roce 1868 během prací na rekonstrukci kostela St Julliot v Cornwallu. Přestože manželství nebylo úplně ideální, Emma Hardyho povzbuzovala a podporovala v myšlence, že se má vzdát architektury a zcela se věnovat psaní. Přestože spolu později už nežili, Emmina náhlá smrt v roce 1912 Hardyho velmi zasáhla, což se odrazilo v některých jeho básních.

Hardy napsal celkem jedenáct románů, ale mezi nejúspěšnější ve své době patří Daleko od hlučícího davu (1874) a druhý kniha Neblahý Juda (1896). Oblíbené a známé jsou také Návrat rodákův (1878), Starosta Casterbridgeský (1886) a Tess z D´Urbervillů (1891). Sílící kritika a tvrzení, že je ve svých dílech příliš pesimistický a že se prohřešuje proti dobré morálce, jej přiměly k tomu, aby se navždy vzdal romanopisectví a věnoval se raději poezii. V roce 1898 vydal svou první básnickou sbírku - Wessey Poems.

Dva roky po Emmině smrti se znovu oženil, a to se svou sekretářkou a dobrou přítelkyní Florence Dugdale. Florence byla o čtyřicet mladší a rovněž byla literárně aktivní.
Florence po Hardyho smrti také redigovala jeho autobiografii, kterou ke sklonku života sepsal, aby zabránil všelijakým posmrtným spekulacím. V roce 1928 podlehl následkům zánětu pohrudnice.

In Strict Confidence

14. března 2009 v 18:14 | La Duchesse
Zajímavá kapela, u mě poslední dobou velmi oblíbená. Označila bych to jako dark electro :-)



Zauberschloss


↑ Moje milovaná - Seven Lives
(Video z filmu Run Lola)


Promised Land


Lovecraftovi rodiče

14. března 2009 v 18:06 | La Duchesse |  Howard Phillips Lovecraft
↑ Rodina Lovecraftova v roce 1892

↑ Sarah Susan Phillips Lovecraft - maminka
(Všimněte si, jak je na ni Lovecraft podobný)

↑ Winfield Scott Lovecraft - tatínek




Lovecraftovo manželství

13. března 2009 v 17:37 | La Duchesse |  Howard Phillips Lovecraft
Několik týdnů před matčinou smrtí se Howard Phillips Lovecraft poprvé setkal se svojí budoucí manželkou - o sedm let starší Soniou Green, pocházející z židovské ukrajinské rodiny.
Vzali se v roce 1924 a přestěhovali se do Brooklynu v New York City. Lovecraftovy tety ze sňatku ani přestěhování nebyly dvakrát veselé, neschvalovaly, že je Howardova Sonia živnostnicí - vlastnila kloboučnictví. Zezačátku byl Lovecraft New Yorkem okouzlen, ale finanční potíže na sebe nenechaly dlouho čekat. Sonia přišla o obchod s klobouky a začalo ji trápit chatrné zdraví. Lovecraftovi dělalo potíže najít takovu práci, která by je oba uživila, takže jeho žena musela za prací odjet do Clevelandu.
Howard tak žil sám v jedné z Brooklynských čtvrtí - v Red Hooku a jeho odpor k New Yorku rostl a rostl. Jeho sklíčenost vedla k napsání krátkého příběhu Děs redhookské čtvrti.

Po několika letech odloučeného života se Howard a Sonia dohodli na rozvodu, ale nikdy to nedovedli do úplného konce. Lovecraft se vrátil do Providence za tetami.
Někteří životopisci později kvůli Lovecraftovu nepříliš vydařenému manželství spekulovali o tom, že byl asexuální. Sonia Green však stále tvrdila, že "byl plnohodnotný milenec." Kdo ví, jak to tedy vlastně bylo.

Nekopírovat bez dovolení. Tento text jsem sama přeložila a tak bych byla dost nerada, kdyby mi někdo pracně přeložený text kopíroval.
Zdrojem byla anglická Wikipedia.

Co jste možná nevěděli o Oscaru Wildovi

12. března 2009 v 14:40 | La Duchesse |  Oscar Wilde
  • Ačkoliv to byl velmi nadaný spisovatel, napsal Wilde za celý život pouze jednu novelu - Obraz Doriana Graye.
  • Kromě toho, že se jmenoval Oscar, měl ještě další tři jména.
  • V roce 1879 projel napříč Spojenými Státy a Kanadou, aby přednášel o estetických hodnotách (vnímání krásy)
  • Je považovaný za jednoho z nejlepších dramatiků viktoriánské doby - Wilde napsal a uvedl celkem 9 her
  • Celkem vyšlo 9 různých životopisů, v roce 1997 jeden z nich napsal Wildův vnuk Merlin Holland.
  • Od roku 1960 bylo natočeno několik biografických snímků a seriálů a byly zinscenovány i divadelní hry, pojednávající o jeho životě.


Umbra et imago

10. března 2009 v 16:02 | La Duchesse
Další můj oblíbenec je Umbra et imago. Charakterizovala bych to jako industriální darkwave s prvky death vokálů, ale pokud máte jiný názor, klidně mě opravte :-)



↑ Gothic Erotic


↑ Všimněte se toho úžasnýho momentu, jak publikum přenáší zpěváka :-)
Písnička se jmenuje Mea Culpa.


↑ Alles Schvarz

Test: Kolik toho víte o E. A. Poeovi?

10. března 2009 v 15:44 | La Duchesse |  Edgar Allan Poe
Přiznávám, že mě inspirovala Lúmenn, ale můj test se bude zaobírat trochu jiným tématem :-)
Možná sem pak přidám ještě test o Fuksovi, Baudelairovi a td. Uvidíme.

Tak TADY ho máte ;-)

Kodex cti hrobníků a jiných

7. března 2009 v 19:54 | La Duchesse
Vybrala jsem pouze části, které jsou nějakým způsobem zajímavé - myslím, že pravidla pro umisťování reklamy pohřebního ústavu zas až tak zajímavá nejsou.

Jednání s pozůstalými musí být vedeno s velkým citem a taktem, musí být zachována nejpřísnější důvěrnost. Osoba jednající se zákazníkem je povinna zdržet se ve styku s pozůstalými chování nešetrného k jejich citům a umožnit při smutečních obřadech účast registrovaných církví, náboženských společností a jiných osob v souladu s projevenou vůlí osoby sjednávající pohřbení.
Zákazník musí být zcela jednoznačně a úplně informován o úkonech, které mu budou poskytnuty. Spolu s tím je třeba předložit zákazníkovi, nejpozději při sjednávání zakázky, ceník poskytovaných služeb a všech nabízených úkonů. Specifikace pohřebních úkonů a cen musí být stanoveny jasně a jednoznačně.

Základní atributy chování každého podnikatele v pohřebnictví a souvisejících oborech, které je povinen dodržovat, jsou:
A.
Při jednání s pozůstalými
I.
Plně respektovat psychický stav pozůstalých, kteří se nacházejí v mimořádné situaci.
II.
Při jednání s pozůstalými postupovat citlivě a s pochopením k jejich rozpoložení.
III.
Respektovat sníženou schopnost pozůstalých vnímat detaily v nabízených službách.
IV.
V žádném případě nezneužít této mimořádné situace pozůstalých ke svému neoprávněnému či nepřiměřenému finančnímu ani jinému prospěchu.

B.
Ve vztahu k ostatním podnikatelům
I.
Dbát na korektnost a dodržování dobrých mravů.

Co byste měli vědět, pokud chcete mít pohřební ústav

7. března 2009 v 19:41 | La Duchesse
Právě jsem objevila jeden zajímavý článek na téma pohřebních služeb.
A protože chci mít pohřební ústav (protože pohřebnictví upadá a já chci obnovit úctu k zemřelým), tak mě zcela přirozeně zaujal.
Pokud chcete vědět, co všechno musíte zvládat a co budete potřebovat, abyste mohli vést pohřební službu, tady můžete nabrat nové informace ;-)

Chcete vidět Ötziho pěkně zblízka?

4. března 2009 v 11:42 | La Duchesse |  Nebožky a nebožtíci
A nemusíte ani jezdit bůhvíjak daleko.
Stačí, když si kliknete SEM a můžete si prohlédnout každý kousek Ötziho těla.