Roku 1971 se podařil archeologům v provincii Chu - nan (Čína) úžasný nález. Stavební dělníci, kteří kopali základy pro novou nemocnici, náhodou uskutečnili jeden z největších objevů v historii čínské archeologie: tři hrobky rodiny markýze z Dai.
Zjistilo se, že vykradačům hrobů se kdysi podařilo prorazit do hrobky dva otvory, nepovedlo se jim však se dostat až k dřevěné komoře. První hrobka obsahovala pozoruhodně zachovalé tělo ženy, jíž bylo v okamžiku smrti 50 až 60 let, a více než tisíc pohřebnch předmětů. Hrobka byla připsána Sin Čuej, paní Dai, ženě Li Cchanga.
Mumie paní z Dai byla umístěna v natažené poloze do vnitřní rakve s hlavou k severu. Samotné tělo měřilo 1,54 metru a vážilo 34,5 kilogramů. Bylo zabaleno do dvaceti vrstev oděvů a plátna - ve velmi dobrém stavu.
Tělo:
Ruce paní Dai svíraly dva váčky s kadidlem. Ruce byly spolu s nohama spojeny konopným provazem, na nohách měla hedvábné ponožky a boty se dvěma hroty, stáčejícími se dovnitř. Černou paruku z přírodních vlasů přidržovaly tři sponky a 29 ozdob. Oči a obličej byly zakryty dvěma kusy jemného hedvábí. Oční bulvy scházely, jasně však byla viditelná její světle žlutá pleť a některé oční řasy. Ústa měla široce otevřená a jazyk z nich poněkud vyčníval. V ústech zůstalo 16 zubů a v souladu s prastarou tradicí pro řádný pohřeb do nich byl vložen i váček s rýží.
Žlutohnědě zbarvené tělo bylo zcela netknuté a vlhké a měkké tkáně, včetně kůže a svalstva, si zachovaly svou pružnost. Klouby byly stále ještě ohebné. Vnitřní orgány udržovaly určitou elasticitu a jejich vnitřní mikrostruktura byla skvěle zachovaná. K určitému poškození, viditelnému v dolní části těla, došlo asi v raném stádiu rozkladu a bylo vyvoláno bakteriemi v žaludku. V tepnách zůstala ztuhlá krev - skupina A.
Výsledky pitvy ukázaly, že paní Dai trpěla minimálně deseti chorobami, nebyla však nijak vyhublá a ani se nenašly žádné jiné známky toho, že by byla delší dobu upoutaná na lůžko. Její smrt však žádná z těchto chorob (to znamená arterioskleróza srdečních artérií, žlučové kameny, plicní tuberkulóza. . .) nezpůsobila - paní Dai zemřela na přejedení, o čemž svědčí 138 zrníček dýně, nalezených v jejím žaludku.
Mumifikace:
Tělo bylo omyto ve vonném lihu (čchang), poté zabaleno do plátna a součástí oděvu. Před pohřebním obřadem se tělo položilo na dřevěnou desku a umístilo na led nebo do studené vody. Pak se položilo do nejvnitřnější rakve, jichž bývalo několik, a zalilo kyselou tekutinou. Tato tekutina působila jako mírné antiseptikum. Když čínští archeologové otevřeli rakev, našli tělo ležet v červené tekutině v hloubce asi 20 až 30 centimetrů. Přesnou analýzu tektiny nebylo možné provést, písemné záznamy z dalších dynastií však hovoří o konzervačních metodách, využívajících rumělku.
No není to fascinující? :-)
Čerpala jsem z knihy Vepsáno do kostí
Nekonečně fascinující ! A zemřít na přejedení dýňovými semínky ? Minimálně neobvyklé :D Ovšem tam mrtvola vypadá...no...ne zrovna hezky :) Tedy aspoň ten obličej mi nahnal husí kůži.