Únor 2009

Palermské mumie

27. února 2009 v 10:23 | La Duchesse |  Nebožky a nebožtíci
Myslím, že to, jak je to úžasné, snad už ani říkat nemusím :-)
Jen bych chtěla dodat, že všechny tyto mumie jsou skutečné, nejde o žádnou fotomontáž nebo jiný podvod.
Mniši v Palermu totiž přišli na to, že když nechají svoje nebožtíky v podzemí, kde byla nízká vlhkost, tak se vysuší, což pro ně znamenalo téměř jistý boží záměr.
Mumifikace pak začala být žádaná i u obyčejných lidí - to je třeba případ dvouleté holčičky, jejíž fotku uvidíte na konci článku.


Žena markýze z Dai

20. února 2009 v 18:05 | La Duchesse |  Nebožky a nebožtíci
Roku 1971 se podařil archeologům v provincii Chu - nan (Čína) úžasný nález. Stavební dělníci, kteří kopali základy pro novou nemocnici, náhodou uskutečnili jeden z největších objevů v historii čínské archeologie: tři hrobky rodiny markýze z Dai.
Zjistilo se, že vykradačům hrobů se kdysi podařilo prorazit do hrobky dva otvory, nepovedlo se jim však se dostat až k dřevěné komoře. První hrobka obsahovala pozoruhodně zachovalé tělo ženy, jíž bylo v okamžiku smrti 50 až 60 let, a více než tisíc pohřebnch předmětů. Hrobka byla připsána Sin Čuej, paní Dai, ženě Li Cchanga.
Mumie paní z Dai byla umístěna v natažené poloze do vnitřní rakve s hlavou k severu. Samotné tělo měřilo 1,54 metru a vážilo 34,5 kilogramů. Bylo zabaleno do dvaceti vrstev oděvů a plátna - ve velmi dobrém stavu.
Tělo:
Ruce paní Dai svíraly dva váčky s kadidlem. Ruce byly spolu s nohama spojeny konopným provazem, na nohách měla hedvábné ponožky a boty se dvěma hroty, stáčejícími se dovnitř. Černou paruku z přírodních vlasů přidržovaly tři sponky a 29 ozdob. Oči a obličej byly zakryty dvěma kusy jemného hedvábí. Oční bulvy scházely, jasně však byla viditelná její světle žlutá pleť a některé oční řasy. Ústa měla široce otevřená a jazyk z nich poněkud vyčníval. V ústech zůstalo 16 zubů a v souladu s prastarou tradicí pro řádný pohřeb do nich byl vložen i váček s rýží.
Žlutohnědě zbarvené tělo bylo zcela netknuté a vlhké a měkké tkáně, včetně kůže a svalstva, si zachovaly svou pružnost. Klouby byly stále ještě ohebné. Vnitřní orgány udržovaly určitou elasticitu a jejich vnitřní mikrostruktura byla skvěle zachovaná. K určitému poškození, viditelnému v dolní části těla, došlo asi v raném stádiu rozkladu a bylo vyvoláno bakteriemi v žaludku. V tepnách zůstala ztuhlá krev - skupina A.
Výsledky pitvy ukázaly, že paní Dai trpěla minimálně deseti chorobami, nebyla však nijak vyhublá a ani se nenašly žádné jiné známky toho, že by byla delší dobu upoutaná na lůžko. Její smrt však žádná z těchto chorob (to znamená arterioskleróza srdečních artérií, žlučové kameny, plicní tuberkulóza. . .) nezpůsobila - paní Dai zemřela na přejedení, o čemž svědčí 138 zrníček dýně, nalezených v jejím žaludku.
Mumifikace:
Tělo bylo omyto ve vonném lihu (čchang), poté zabaleno do plátna a součástí oděvu. Před pohřebním obřadem se tělo položilo na dřevěnou desku a umístilo na led nebo do studené vody. Pak se položilo do nejvnitřnější rakve, jichž bývalo několik, a zalilo kyselou tekutinou. Tato tekutina působila jako mírné antiseptikum. Když čínští archeologové otevřeli rakev, našli tělo ležet v červené tekutině v hloubce asi 20 až 30 centimetrů. Přesnou analýzu tektiny nebylo možné provést, písemné záznamy z dalších dynastií však hovoří o konzervačních metodách, využívajících rumělku.

No není to fascinující? :-)

Čerpala jsem z knihy Vepsáno do kostí

Otto Dix

18. února 2009 v 14:36 | La Duchesse |  Hudba, videoklipy, skupiny . . .

Moji ruští darkwaveoví oblíbenci :-)



↑ Belij pepel


↑ Ego


↑ Antichrist (s videem Burtonovy Ospalé díry:-))



Historické korzety

16. února 2009 v 15:07 | La Duchesse |  Všední život
14. století, ještě to není takové mučidlo. Korzet je ještě celkem volný a šněrování je na zádech.


↑ 16. století. Prodlužuje se pas a prohlubuje výstřih.


↑ Přelom 17. a 18. století a 18. století. Už vypadá docela vražedně.

↑ Podoba korzetu 19. a počátku 20. století

↑ Korzet z roku 1880


Obrázky jsem si vypůjčila zde a informace jsem čerpala rovněž odtamtud.

I rakve mají jména

14. února 2009 v 20:43 | La Duchesse
Nemůžu si pomoct, ale připadá mi to strašně legrační.
Ta představa, že jednou budu pohřbená v rakvi jménem třeba Marie (kremaci nechci, preferuju pohřby do země), je docela úsměvná.

Rakev
Tahle se jmenuje Kristus :-)

Doufám, že vás neděsím. Jsem v pořádku a naprosto při smyslech.

Co kdo řekl o smrti

11. února 2009 v 18:13 | La Duchesse
Celý lidský život není nic jiného než cesta ke smrti.
(Seneca)

Jdi do boje vesele, neboť mrtví, kteří se nesmějí, jsou oškliví.
(J. London)

Jsme-li, není smrti, je-li smrt, nejsme.
(Epikuros)

Kdo ví, zda není život umíráním a smrt životem.
(Euripides)

Šťasten, kdo zemře dříve, než sám začne volat smrt, aby si ho vzala.
(F. Bacon)

Sui Generis Umbra

9. února 2009 v 17:12 | La Duchesse |  Hudba, videoklipy, skupiny . . .
Agonická hudba plná skřeků, výkřiků, je jako z hororu a právě proto ji miluju.
Je to opravdu temná depresivní hudba - black ambient.
Když to poslouchám, přenáším se do jiných světů.


↑ Camayhem (videoklip není pro slabé povahy :-))


↑ Psychomachia


↑ The Leprosies of sin


↑ Paroxysm

No není to dokonalé? :-)




"Smrtka"

9. února 2009 v 16:57 | La Duchesse
Ano, jest to můj vlastní výtvor.
Měla jsem chuť kreslit, tak jsem vzala tuš a dala jsem se do toho. A vzniklo tohle.
Samozřejmě se to neobešlo bez následků, podařilo se mi polít si stůl tuší, takže teď na mě odtamtud zírá nepěkná šedá skvrna.
A pak že Pronto na nábytek vyčistí všechno . . .



Ochutnávka na Castle Party 2009

2. února 2009 v 15:20 | La Duchesse |  Hudební festivaly, koncerty a jiné zajímavé akce

Bohužel mi sem to video nejde vložit, ale podívejte se na něj na Sanctuary!
Je tam ukázka největších taháků letošních Castle Party, největší goth akce ve střední a východní Evropě ;-)
Jenom doufám, že mi to skutečně vyjde a dostanu se tam. . .