Moje povídka - Přízrak

19. prosince 2008 v 10:31 | La Duchesse |  Literární pokusy, omyly a výkřiky
Rozhodla jsem se dát sem jednu svoji povídku. Budu proto ráda, kdy ž mi napíšete, jaké mínění o ní máte. A prosím všechny, nekopírovat!
Přízrak

Na chodníku leželo bezvládné staré tělo. Ruce mělo rozhozené kolem sebe, nohy podivně skrčené a otevřená ústa. Ústa strnulá jakoby v nedokončeném výkřiku překvapení.
Oči onoho přízraku vytřeštěně zíraly kamsi do neznáma.
Měl na sobě tmavě zelený špinavý, odrbaný kabát, pod ním černé flekaté tričko, nohy bosé a žalostně ušlapané, zjizvené a kolem se linul pach pouličního života.
Slunce vycházelo z mlhy, objímalo svět zlatavýma rukama.
Dlažební kostky příjemně chladily, ještě se nerozehřály, byly trochu mokré, protože v noci pršelo. Všude se vznášela syrová vůně studeného podzimního rána. Rozmáčené listí se lepilo na patníky.
Muž pozoroval tu pošmournou podívanou a ani se nehnul.



Na ulici se začali trousit první lidé. S ospalými nepřítomnými pohledy sledovali špičky vlastních bot a pomalu se šourali za svým cílem.
Procházeli kolem nehybného starce v ošumělém kabátě, někteří nakrčili nos, když ucítili zápach mrtvoly, ale nikdo se ani neotočil. Proplouvali kolem jako lodě bloudící v mlze. Noha minula nohu.
Slunce se vykulilo nad střechy domů. Pobledlé návštěvníky ranního představení vystřídaly rychlé nohy, hluk, spěch a tiché nášlapy přehlušil klapot podpatků. Blonďatá stvoření s nepřirozeně červenými rty se míhala širokou ulicí a zkaměnělého člověka si ani nevšimla, občas nadšeně vypískla před výlohou obchodu a pak zase uháněla dál na svých čapích nohou.
Muži s lahví piva v ruce před sebe položili klobouk, polkli poslední kapku a vytáhli harmoniku. Špinavé hnědé prsty začaly poskakovat po klávesách, rozcuchané vlasy povívaly v rytmu veselé odrhovačky. Mince cinkly a zmizely v kloboucích.
Ulice teď hýřila všemi barvami. Byla jako duha.
Na chodníku zacapaly dětské nožky. Malý klouček přiskočil k mrtvému tělu.
"Tady někdo leží!"
A poplácal starce po rameni, jakoby ho chtěl probudit.
"Nech toho pána být, prosímtě", řekla mu matka. Byla to mladá a hezká žena, v ruce držela tašku s nákupem a netrpělivě přešlapovala na místě. Chtěla jít dál a nechtěla se zdržovat věcmi, které nebyly v plánu.
"Ale on se nehýbe, mami!"
Žena položila tašku na zem, dala si ruce v bok:
"Pojď! Já nemám čas tady stát a dívat se na nějakýho ožralu. Pojď sem!"
Kluk se zastavil a vzdorovitě pohlédl matce do očí. Nechtěl jít dál. Ten člověk se přece nehýbe. Co když je mrtvý?
"Ale co když je mrtvej, mami?"
"Ale co by umíral, proboha. Je opilej, to je všechno."
Hoch se tvářil nedůvěřivě a vůbec nevypadal, že by měl v úmyslu vyhovět matčině přání a pokračovat v cestě.
"Pojď, musíme jít."
Chlapec u starce ještě chvíli stál, ještě se mu zblízka podíval do tváře a odtáhl se. Pak utíkal za mámou.


Starcova duše si bolestně povzdechla a prolétla ulicí. Zvířila listí na chodníku. Zahozené reklamní letáky se líně převalily na druhou stranu. Lidé si přidrželi klobouky a čepice a pokračovali v cestě.
Dneska nepříjemně fouká. Nemám rád podzim. Jenom prší a je zima, mysleli si. A zamračili se a pokračovali v cestě.

K večeru se chodník začal prázdnit. Klapot podpatků ustal, harmonika naposledy vydechla a zmizela v podpaží mírně opilého žebráka. Ulici pokryla šeď.
Muž jako vosková figurína byl na stejném místě jako ráno. Nikdo s ním nepohnul.
 


Komentáře

1 Cut Wrists | Web | 19. prosince 2008 v 13:29 | Reagovat

Musim říc, že je to naprosto dokonalý!!! takovouhle povídku jsem ještě nečetla!! spousta takovýchto povídek, co jsou na internetu, si sou velmi podobné, avšak tahle je jiná!!! Vše jsem to úplně viděla odehrávat se mi přímo před očima!!! Slyšela ty zvuky, cítila... Je to fakt DOST DOBRÝ!!!

2 W.S.H.M. | 19. prosince 2008 v 14:43 | Reagovat

Velmi, velmi dobré! Musím tu ulici najít... prochodím celé město... někde sakra musí být...tam daleko, ve starém městě...nebo snad někde blíž...tady...budu se dobře dívat kolem sebe aby mi nikde neunikla...

P.S. Třeba by se našla nějaká doom kapela, která by na tohle téma něco zahrála.

Per obscura ad aenigma vitae.

3 Annet | Web | 19. prosince 2008 v 14:51 | Reagovat

Je v tom skryté takové zváštní poselství a vůbec, je to moc pěkné. Vidím tu ulici před očima, ulici dnešního světa, ve které se nikdo nezajímá o druhého.... Je to tak smutné a vrátilo mě to o pár let dříve... Když si to představím, vidím to je v takové zašpiné oranžové a bílé, žádné jiné barvy. Asi jsem blázen... :)))

Jedna z nejlepších povídek, které jsem kdy četla. Krása...

4 La Duchesse | 19. prosince 2008 v 15:15 | Reagovat

Děkuju všem, tak pozitivní ohlas jsem ani nečekala :-)

5 Moona | Web | 19. prosince 2008 v 19:40 | Reagovat

i mě ten příběh naprosto pohltil :) zvlášt se mi líbí ta část s malým chlapcem.... ukazuje ještě nezkaženou lidskou povahu.... nezkaženou dnešním černým světem.

6 Metalistka | Web | 19. prosince 2008 v 19:52 | Reagovat

Taky mě to naprosto nadchlo, fakt pěkný. *THUMBS UP* Už dlouho jsem nečetla něco tak dokonalého. :-)

7 La Duchesse | 20. prosince 2008 v 12:22 | Reagovat

:-)

8 Arty | Web | 20. prosince 2008 v 18:50 | Reagovat

Moc pěkný. Líbí se mi jakým způsobem popisuješ....máš v plánu zveřejnit někdy víc takových povídek?

9 Ettelwen | Web | 21. prosince 2008 v 21:30 | Reagovat

Dokonalé. Doufám že bude takových povídek více :)

10 La Duchesse | 22. prosince 2008 v 13:06 | Reagovat

To ještě nevím, možná se tu ještě někdy nějaká objeví :-)

11 Podlaha | Web | 22. prosince 2008 v 17:47 | Reagovat

jožiš je to fakt super. myslim že všechny názory už tady byly vyřčený, nemám k tomu co dodat. krása.

12 Illian | E-mail | Web | 23. prosince 2008 v 11:25 | Reagovat

Absolutně úžasný! Doopravdy, hrozně se mi líbí jak jsi vystihla atmosféru:-)

13 blackwish | Web | 23. prosince 2008 v 18:26 | Reagovat

Oh.. ! Tohle je moje nejoblíbenější spisovatelka;)

14 La Duchesse | 26. prosince 2008 v 14:45 | Reagovat

Jej :-)

15 Vivien | 12. září 2009 v 12:56 | Reagovat

Úžasné, vůbec mi nedělalo problém se do toho příběhu vžít! Fakt krásné:)

16 La Duchesse | 14. září 2009 v 17:20 | Reagovat

[15]: Díky ti, Vivien :-)

17 Dalarius et Laixi | E-mail | Web | 1. května 2010 v 0:44 | Reagovat

Pěkný. :-)

18 La Duchesse | 2. května 2010 v 20:41 | Reagovat

Děkuju!

19 Nosferatu Psiren/ Erzebeth | E-mail | Web | 4. července 2010 v 20:55 | Reagovat

skvělý vyjádření nevšímavosti lidí x)
a máš u mě plus za absenci chyb xD

20 La Duchesse | 8. července 2010 v 15:49 | Reagovat

Och, toho si cením!:)

21 Hentai no Kame | Web | 5. prosince 2015 v 17:17 | Reagovat

Hlási sa tu novodobú fanúšik Lovecrafta a všetkého divného, temného a neznámeho!

Tvoj blog je zaujímavý z niekoľkých dôvodov: máš alebo snažíš sa mať korektné a zaujímavé články; skvele píšeš. Napríklad toto. Dostala si moje srdce.

22 Nebohá | 6. prosince 2015 v 21:57 | Reagovat

[21]: Ach, děkuju! To mě potěšilo!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.