Kdo byl Charles Baudelaire?

12. října 2008 v 13:36 | La Duchesse |  Charles Baudelaire

Charles Pierre Baudelaire (9. dubna 1821, Paříž- 31. srpna 1867, Paříž) byl francouzský
básník a překladatel; první z řady tzv. prokletých básníků.

Jeho otec byl kněz, po revoluci byl vychovatelem a úředníkem, zemřel v r. 1827. Baudelairova matka se roku 1828 znovu provdala - generála Jacquese Aupicka, kterého Baudelaire nesnášel.

Baudelaire vedl bohémský život dobrodruha. Před maturitou byl vyloučen ze školy, ale nechtěl pracovat, proto se dostal na obchodní loď do Kalkaty. Po návratu začal psát básně o dojmech z cesty. Později psal posudky na pařížské salóny a vypracoval se na předního kritika.
Roku 1848 bojoval na barikádách a založil časopis Veřejné blaho.
Zemřel na obrnu, před smrtí ztratil řeč.

Ve své poezii odhaloval milostná a společenská zklamání, snažil se provokovat svojí otevřeností. V jeho díle je spojena láska a pohrdání, krása a zlo, touha po životě atd. Jeho dílo ovlivnilo moderní poezii.

Květy zla (Les Fleurs du mal, 1857) - básnická (lyrická) sbírka, za kterou musel zaplatit pokutu z mravnostních důvodů (urážka náboženství a morálky). Tato básnická sbírka je považována za klíčové dílo moderní světové poezie.
Les Fleurs du mal (doplněné vydání 1861) obsahují 126 básní, rozdělených do šesti oddílů: Splín a ideál, Pařížské obrazy, Víno, Květy zla, Revolta, Smrt; (v posmrtném vydání 1868 bylo vloženo dalších 14 básní).
V poezii, kterou básník šokoval francouzskou společnost, se do velké míry odráží jeho nespoutaná osobnost i jeho život.
V básních líčí nepřikrášlený obraz skutečnosti, které vládne nepoetické Zlo, jehož ztvárnění se až dosud poezie vyhýbala (báseň Zdechlina).
Výchozím bodem sbírky je nemožnost člověka dosáhnout štěstí a odtud pramení bolest, o to intenzivnější, že se záblesky štěstí hlásí ve snu a vzpomínání. V reálném světě tak zůstává jedinou pozitivní hodnotou umění usilující o krásu. Nakonec se jediným existenciálním řešením bolestné zkušenosti stává klidné spočinutí ve smrti.

Malé básně v próze (Petits poèmes en prose, 1869) - původně byly vydány pod názvem Pařížský splín. Jedná se o padesát krátkých poetických próz.
Baudelaire zde dospívá k poznání, že skutečná podstata poetického vyjádření nespočívá v tradičním rytmickém členění, spojeném s rýmem, ale výhradně v básnické vizi, metaforice a obrazech.
Jde vlastně o jakousi básnickou symfonii Paříže, moderního člověka a jeho složité životní problematiky. Za smyslovým světem nachází existenci jiného, vnitřního světa, do něhož proniká pomocí symbolů a obrazného myšlení a který se vymyká běžné logice.

 


Komentáře

1 Cut Wrists | Web | 12. října 2008 v 17:11 | Reagovat

zajímavý!!!! něco od něj začínám chtít přeíst!!

2 La Duchesse | 13. října 2008 v 14:43 | Reagovat

To chtěj! Je to mistr slova . . . :-)

3 Moona | Web | 13. října 2008 v 17:31 | Reagovat

mám ho v pořadí ke čtení :D těšim se na to...

4 Loosyth | 2. listopadu 2008 v 12:06 | Reagovat

Byl to úžasný člověk!:)

5 Nymonyrya | Web | 7. prosince 2008 v 11:58 | Reagovat

Písal vážne geniálne, vlastne prekliaty básnici sú všetci úžasný :).

Ale ináč za celkom prvého prekliateho básnika sa väčšinou považuje ešte Villon

6 Alex | Web | 24. října 2011 v 19:57 | Reagovat

Ešte krajšie je čítať Baudelaira v originále, celkom iný pocit pre toho, kto si s tým dá námahu. Mimochodom, výborný článok.

7 Nebožka | 26. října 2011 v 21:15 | Reagovat

[6]: Článek je od Wiki, což mi připomíná, že jsem chtěla už konečně dodat svoji verzi:)

8 Ann | Web | 4. září 2012 v 19:40 | Reagovat

prosím,prosím můžu z téhle rubriky čerpat fakta pro svůj referát ? uvedu tě v odkazech :D

9 Nebož | 5. září 2012 v 12:56 | Reagovat

[8]: Jistěže, proto se s tím tak dělám:D (I když tenhle článek je zrovna pozůstatek ze staré doby, kdy jsem si na úvod pár slov půjčila, než napíšu vlastní text.)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.